O situaci dnes ČTK informovala tisková mluvčí Barbora Černá Dvořáková, která také uvedla, že snížení firma dosáhne zpomalením tempa výroby, odstavení zařízení se zatím nechystá. Firma pokles výroby odůvodňuje mimo jiné navýšením cen surovin a povolenek CO2, negativně se na výrobě projevuje i dovoz oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Společnost tento dovoz považuje za neférový.

Předseda Základní organizace OS KOVO v ostravské huti Petr Slanina ČTK oznámil, že nový vlastník o situaci s odboráři jednal a je skutečně důsledkem stavu na trhu.

Špatná situace na trhu

Ostravská huť společně s dceřinými společnostmi zaměstnává 6 300 zaměstnanců. Její ocel je používána ve stavebnictví, strojírenství i petrochemickém průmyslu, v Česku je lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Produkce z Ostravy putuje do více než 40 zemí.

Počátkem července hutě převzala skupina Liberty Steel, která ji odkoupila od ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala. Proti prodeji podniku vystupovali i odboráři, kteří se báli, že prodej může hutě trvale poškodit. Později ale uvedli, že jejich obavy jsou menší než na začátku prodeje. Výrobní kapacita podniku je 3,6 milionu tun oceli ročně, v současnosti je výroba nastavena na 2,2 milionu tun.

Evropa snižuje výrobu oceli

Generální ředitel ostravské huti Ašóka Patila uvedl, že poslední měsíce pro ocelářský průmysl v Evropě nejsou příznivé a huť na ně musí reagovat dočasným snížením výroby.

„Cena poplatků za CO2 jen za poslední rok a půl stoupla o 264 procent, cena rudy se od počátku roku zvýšila o 65 procent, dovoz levné oceli vzrostl o 13 procent a dosáhl čtvrtiny celkového objemu spotřeby oceli v EU. A navíc Evropská komise nyní navýšila kvóty na dovoz oceli o dalších pět procent, navzdory už tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU," oznámil Patil.

Mluvčí navíc uvedla, že dovoz levné oceli do Evropy meziročně vzrostl na 39,2 milionu tun, zatímco loňská spotřeba oceli v EU činila 164 milionu tun.

„Každá čtvrtá tuna spotřebovaná v Evropě je vyrobena ve třetích zemích, kde výrobci nemusejí dodržovat žádné emisní limity, ani nejsou součástí programů na snižování produkce CO2, tudíž vyrábějí s podstatně nižšími náklady. V prostředí, kde nemáte nastavena stejná pravidla pro všechny účastníky soutěže, je dlouhodobě těžké konkurovat,“ okomentoval situaci na trhu generální ředitel.

Odbory situaci vnímají stejně

Předseda Petr Slatina uvedl, že vedení podniku aktuální situaci s odbory řešilo. Podle něj odboráři situaci skutečně vnímají tak, že to není problém převzetí firmy, ale situace na trhu je podobná ve všech evropských hutních podnicích.

„Bohužel ta situace je špatná, ale je to otázka trhu. Nevnímáme to, že by to byl problém převzetí firmy, ale vnímáme to vyloženě jako problém trhu ve všech evropských hutních podnicích,“ oznámil Slatina ČTK a dodal, že navýšení kvót na dovoz oceli je nepochopitelný krok. „Je to něco, co je proti ocelářství a vnímáme to tak, že asi nějaké jiné lobby zapracovalo. Je to likvidace ocelářství v Evropě,“ dodal na závěr Slatina.

Zaměstnanci si v ostravské huti loni vydělali průměrně 39 180 korun.

Prodej ostravských hutí

V květnu 2018 Evropská komise schválila za určitých podmínek nákup ArcelorMittal italské hutní společností Ilva. Zejména s cílem snížit obavy regulačních orgánů o hospodářské soutěži v regionu nabídla společnost prodej řady svých závodů v Evropě: v České republice (Ostrava), Belgii, Lucembursku, Itálii, Rumunsku a Makedonii.

Prodej začal loni, kdy skupina ArcelorMittal záměr akvizice Ilvy oznámila, letos v dubnu EK potvrdila skupinu Liberty jako vhodného kupce. ArcelorMittal prodala výše uvedená aktiva za 740 milionů eur.

ArcelorMittal je největší hutní společností na světě. Registrovaná je v Lucemburku. Koncern vznikl v roce 2006 sloučením lucemburské firmy Arcelor a indické Mittal Steel, vlastněné indickým podnikatelem Lakšimi Mittala. Skupina Ilva byla založena v roce 1905 a sídlí v Miláně. Společnost zaměstnává asi 14 tisíc lidí.