Ruka ruku myje. Tak by se dal označit skandál na ministerstvu obrany, které von der Leyenová vedla od roku 2013. Jak upozorňuje server Politico, doma si ji hodlá předvolat vyšetřovací výbor parlamentu, který se zajímá o podezřelé udělování lukrativních kontraktů poradenským společnostem.

Podle opozice se některé poradenské společnosti s jejím příchodem mohly těšit z blízkých osobních vazeb na klíčové osoby na ministerstvu, které tam dosadila von der Leyenová.

Příchod konzultantů

Když se von der Leyenová podle serveru Politico chopila vedení ministerstva obrany, byla německá armáda v žalostném stavu. Za svůj cíl si vytyčila kompletní restrukturalizaci resortu.

Jak sama tvrdí, pro takový úkol potřebovala někoho, kdo nebyl s chodem ministerstva přímo spojen. Najala si proto konsorcium konzultantů, včetně poradenské společnosti KPMG, aby analyzovali klíčové akvizice. Podle serveru Politico došli k závěru, že ministerstvo je zcela v disfunkčním stavu s přetíženými úředníky, kteří v akvizicích upřednostňovali německý zbrojní průmysl.

„Od samého začátku chtěla paní von der Leyenová, a byl to její politický cíl, aby vliv získali externí konzultanti,“ uvedl německý poslanec za stranu Die Linke Matthias Höhn.

Na podzim roku 2018 do médií unikly zprávy Spolkového auditního úřadu, který popisoval desítky případů porušování předpisů během najímání externích konzultantů. Případ okamžitě dostal jméno Berateraffäre (konzultační skandál).

Podle auditní zprávy ministerstvo v roce 2015 utratilo zhruba 100 milionů eur na služby vnějších konzultantů, ale oficiálně deklarovalo pouze 2,2 milionu eur. O rok později to již bylo 150 milionů eur, zatímco na papíře pouze 2,9 milionu eur.

Auditní úřad, který analyzoval 56 z 375 uzavřených kontraktů v letech 2015 a 2016, zjistil, že v naprosté většině případů ministerstvo neposkytlo dostatečné odůvodnění pro využití vnějších služeb. Ve více než třetině případů procedura udělování kontraktů neodpovídala předepsaným pravidlům.

V listopadu von der Leyenová Spolkovému sněmu přiznala, že došlo k chybám v tom, jak byly poradenské služby konzultantů objednávány, a slíbila, že se již nebudou opakovat. Nicméně, vysoce postavení úředníci ministerstva odmítli před parlamentem vypovídat, což v prosinci vedlo poslance k vytvoření zvláštního vyšetřovacího výboru, který umožní předvolání svědků, píše Politico.

Kdo za to může?

Ačkoli zatím neexistují důkazy o tom, že von der Leyenová, blízká spojenkyně Merkelové, byla do kauzy osobně zapletena, vyšetřovací výbor ji hodlá předvolat i v případě, že se ujme funkce předsedkyně Evropské komise.

Hlavní roli v aféře nejspíše sehrála Katrina Suderová, vystudovaná neuroložka a úspěšná konzultantka z poradenské společnosti McKinsey. Tu von der Leyenová v létě 2014 jmenovala na pozici státní tajemnice odpovědnou za vyzbrojování. Suderová byla odpovědná přímo ministryni a dohlížela na miliardové akvizice.

Jak ale upozorňuje vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, právě příchod Suderové odstartoval proces, při kterém vnější konzultanti značně posílili svůj vliv na ministerstvu. Obzvláště se to týkalo mezinárodní poradenské společnosti Accenture, jejíž výkonný ředitel Timo Noetzel byl blízkým přítelem Suderové z doby, kdy oba pracovali v McKinsey.

Ten měl blízko i ke generálu Erhardu Bühlerovi, který v té době na ministerstvu obrany řídil oddělení plánování. Bühler, který dnes zastává funkci velitele Aliančních spojeneckých sil v Brunssumu, je rovněž kmotrem Noetzelových dětí.

Podle časopisu Spiegel v průběhu čtyř let působení von der Leyenové na ministerstvu zisky poradenské společnosti Accenture plynoucí ze zakázek resortu obrany stouply ze 495 tisíc eur v roce 2014 na 20 milionů eur v roce 2018.

Podivné vnitřní vyšetřování

Poté, co se auditní zpráva dostala na veřejnost, ministerstvo obrany spustilo vnitřní vyšetřování. Jeho průběh ale neuspokojil ani koaliční sociální demokracii. Podle Dennise Rohdeho z SPD se vyšetřování vyhýbalo klíčovým otázkám.

„Pokud chcete zná můj názor, tak to vše byla nepovedená snaha odpoutat pozornost od vzniklých pochybení a zamést stopy, které by vedly k lidem kolem vedení,“ cituje Politico Rhodeho.

Parlamentní výbor se proto bude snažit zjistit, nakolik byla samotná ministryně obeznámena o pochybením svých bezprostředních podřízených. Poslanci hodlají předvolat klíčové svědky do konce tohoto roku, a to včetně von der Leyenové a státní tajemnice Suderové, která loni rezignovala.

Von der Leyenová nemá křeslo jisté

Mezitím von der Leyenovou čeká v úterý 16. července hlasování v Evropském parlamentu, který má její nominaci potvrdit. Německá ministryně potřebuje získat nadpoloviční většinu ze 751 poslaneckých hlasů.

Mnohým se však nelíbí způsob, jakým ji Evropská rada vybrala. Současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ho označil za netransparentní, neboť znamená odstup od voleb tzv. spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů politické strany ve volbách do Evropského parlamentu. Hlasy má jisté u vítěze eurovoleb lidovecké EPP. Musí ale hledat podporu u dalších stran, zejména socialistů a liberálů.

V pondělí 15. července zaslala dopis socialistické frakci S&D s žádostí o podporu. V něm slíbila, že v případě zvolení do funkce chtěla usilovat o snížení emisí skleníkových plynů, umožnit zavedení minimální mzdy ve všech zemích EU či mechanismu na ochranu právního státu.

Jak ale ukazuje průzkum Deutschlandtrend, vytvořený pro německou veřejnoprávní televizi ARD, i krajané Von der Leyenové nejsou její nominací nadšení. Její jmenování do čela Evropské komise vítá pouze třetina obyvatel. Naopak 56 % se domnívá, že dotyčná není dobrou volbou.