Česká liberálně konzervativní středopravicová strana TOP 09 nedávno přišla se zmiňovaným návrhem. Česká vláda tento úmysl podpořila a uvádí se, že jej má projednat ještě Poslanecká sněmovna.

TOP 09 ale nyní na svých stránkách na sociální síti uvedla, co ji k takovému kroku vedlo.

„Příští měsíc si připomeneme 51. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Při této příležitosti se v symbolické jednotě spojilo 90 poslanců ze všech klubů kromě KSČM a navrhli jsme uzákonění 21. srpna jako Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Nechť tento den slouží jako varovný prst všem, kteří by snad chtěli zapomínat na nebezpečí z Východu,“ uvádí se v příspěvku.

Vypadá to tedy, že Topka chce daný den využít spíše jako jakési varování před Ruskem než jako den určený k uctívání obětí tehdejších událostí.

K celé věci se pak začali vyjadřovat i uživatelé sítě. A jejich reakce byli různorodé. Našli se lidé, kteří s krokem dané strany souhlasili:

„Též souhlasím a postoj KSČ(M) mě vůbec nepřekvapuje – Once a commie, always a commie.“

​Jiní se však nad tímto návrhem pozastavovali. Dokonce se objevili názory na to, zda šlo o opravdu o okupaci či nikoli.

„Trochu si dovolím oponovat. Okupace je vpád cizích vojsk na území státu bez souhlasu politických představitelů, To je třeba rok 1938 nebo 9 jako vpád Německých vojsk dohodnut o nás bez nás. Tady šlo o nějaké vnitřní politické rozhodnutí, invaze budiž, okupace nikoli. Tak zase nepřekrucujte dějiny a politická rozhodnutí,“ píše se v jednom z komentářů.

Vyhlášení 21. srpna Památným dnem

Jak již bylo řečeno, čeští poslanci, s výjimkou KSČM, tento návrh podpořili. V jeho textu se pak uvádí:

„Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů.“

Dle informací se daná iniciativa objevila po parlamentních debatách ohledně návrhu zákona předloženého v ruské Státní dumě. Ten se týká uznání účastníků invaze do Československa v roce 1968 za vojenské veterány.

​Na ruské diplomatické misi v České republice uvedli, že Rusko odsuzuje vyslání vojáků států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a ruské hodnocení událostí z roku 1968 v Československu zůstává nesměnné a je zakotveno v preambuli Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993.

„(Česká republika a Ruská federace, pozn. red.) přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou z 1. dubna 1992... dohodly se takto ...,“ stojí v preambuli smlouvy.

Srpen 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupili na území Československo vojáci SSSR a čtyř dalších zemí Varšavské smlouvy v celkovém počtu asi 300 tisíc lidí.

​Podle společného rozhodnutí vůdců SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska byli vojáci těchto zemí odesláni do Československa, aby zastavili politické a sociální reformy, které zde probíhaly a získaly název Pražské jaro.

Podle českých a slovenských historiků během událostí doprovázejících zavedení vojsk do konce roku 1968 zahynulo 137 civilistů z Československa. Podle výpočtů ruské strany během prvního měsíce sovětská vojska ztratila 12 lidí.