Zpěvák promluvil o milnících ve své kariéře, které pro něj byly velkou školou, jak sám tvrdí. Na sklonku 50.let zpíval po kavárnách, ale později přišlo osudové setkání s Divadlem Semafor a mohl se angažovat i jinde. Legenda české pěvecké scény totiž razí heslo, že zpěvák musí mít nejen čistý hlas, ale také musí publiku něco nabídnout.

„Zpíval jsem to, co jsem cítil.“

Karel Gott se již dříve nechal slyšet, že se po celou dobu držel svého repertoáru a nestál s protest songy na barikádách. Stejně tak prozradil, že se nikdy nenechal přemluvit k tomu, aby zpíval angažované písně, které sám nechtěl zpívat.

„Zpíval jsem to, co jsem cítil, hlavně upřímně. A snažil jsem se přemýšlet, se kterou písní kdy a kam přijít,“ prohlásil.

Jak Gott vnímal 70. a 80. léta v Československu?

Zpěvák se poté v rozhovoru rozpovídal o tom, jak vnímal sedmdesátá a osmdesátá léta let v totalitním Československu. A přiznává, že měl štěstí.

„Já jsem měl to životní štěstí, že jsem se přehoupnul přes takovou zvláštní oponu, pod kterou někteří museli podléhat nebo poslouchat nebo... ani ne tak poslouchat jako uvědomovat si, co nesmí,“ prozradil.

Dodal, že když v tom někdo uměl chodit, tak nekřičel protest songy. „Teď vím, že bych za to dostal zákaz a nesměl bych na jeviště. Takže můj protest by asi nebyl nic platnej a taky by nedopadl, nedozněl by, kdyby mě nepustili na jeviště, abych ten protest předvedl,“ řekl.

V této souvislosti tak držitel mnohých ocenění pronesl, že být protest-zpěvákem pokládal za zbytečné. Jak již nastínil, znamenalo by to jen zákaz, který v případě některých lidí úzce souvisel s odchodem do zahraničí.

„Takže jsem to pokládal za zbytečné, stát se protest zpěvákem a autorem, i když třeba někteří odešli, písničkáři, kteří měli v tom textu jakousi výpověď k situaci a protestujíc, i když básnicky, tak přeci jenom natvrdo. Tak ti samozřejmě museli počítat s tím, že budou mít potíže,“ uvedl.

Myslí si tedy, že lidé, kteří odešli do zahraničí, nám vlastně nebyli k ničemu. „Ale když odejdou do zahraničí, tak nám nejsou nic platní. Nezlobte se na mě, kdo jim fandí, tak to musí stejně pochopit. Že co je mi platné, když je v jiné zemi básník, to nejde, ten patří tady k té zemi a tímto jazykem a jeho poslání je tady, protože tady se narodil, tady žil a tady pociťoval ty situace, vnímá je a předává nějaký svůj pocit,“ vysvětlil svůj pohled na věc.

Zkušenosti z Las Vegas

Mistr, jenž oslavil 80. narozeniny, promluvil také o svém působení v Las Vegas. Právě tam totiž v průběhu sedmi měsíců dvakrát absolvoval třicetiminutové vystoupení, a to každý večer pro různé publikum. Mimo jiné se zde setkal s takovými hvězdami, které obdivoval. Dříve totiž o setkání s nimi mohl jen snít.

„Člověku to navršuje bohatství zážitků, které se potom projevují v radosti pokračovat a být zasažen pozitivním světlem,“ popisuje svou zkušenost.

Když se umělec v roce 1967 z Las Vegas vrátil, chtěl se věnovat i one man show. „Přijít na jeviště a bavit lidi od osmi do jedenácti,“ vysvětlil.

Zasloužená ocenění

Není žádným tajemstvím, že tato hvězda showbyznysu získala během své dlouholeté kariéry nespočet různých ocenění, a to jak těch domácích, tak těch zahraničních. V článku se zmiňuje například prestižní mediální cena za celoživotní dílo, kterou Gott získal dva roky zpět v Lipsku. Německo totiž v Gottově kariéře hrálo významnou roli. U našich sousedů totiž vydal na 70 desek, absolvoval tam turné a také mnoho televizních vystoupení.

Co se týče různých ocenění, které si Karel Gott vysloužil, na dané konto uvedl: „Každá cena je pro mě cenná. Skupina lidí, kteří mi fandí a rozumí mi, to už je pro mě velká pocta.“