Takovou informaci dnes novinářům prozradil předseda poslaneckého klubu strany KSČM Pavel Kováčik. Stalo se tak po dnešním jednání výkonného výboru KSČM.

Co bude tématem schůzky?

Uvádí se, že by se komunisté při vyhodnocování plnění již zmiňované smlouvy měli zajímat také o to, proč se vláda negativně postavila k jejich návrhu, který se týkal ústavní ochrany vody a půdy.

Jednání výkonného výboru KSČM, které dnes proběhlo, možnou změnu postoje k toleranci vlády údajně nemělo na programu. Kováčik pouze podotkl, že vedení komunistické strany pouze určilo mandát pro úterní jednání s hnutím ANO.

Podmínky KSČM pro toleranci vlády

Uvádí se, že komunisté za jednu z podmínek pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD považují právě větší ochranu vody. KSČM navrhla, aby byla daná ochrana zakotvena do ústavy, nicméně česká vláda se v pondělí k návrhu postavila záporně.

„Ta věc bude součástí jednání o vyhodnocení dosavadního fungování dohody o toleranci vlády,“ uvedl o jednání výkonného výboru KSČM Kováčik.

Předseda poslaneckého klubu KSČM také poukázal na to, že rozhodující pro zakotvení ochrany vody do ústavy bude postoj Sněmovny, nikoli kabinetu.

„Důležitý je výsledek, věříme, že ve sněmovně ten výsledek bude pozitivní,“ doufá Kováčik.

Dle jeho názoru jsou zástupci KSČM připraveni jednat i o připravovaném návrhu resortu zemědělství. Právě ten by se totiž měl ústavní ochranou vody zabývat.

Návrh poslanců na ústavní ochranu vody a nerostného bohatství

Jak již bylo řečeno, daný návrh má Poslanecká sněmovna projednávat s nesouhlasným stanoviskem vlády. Negativní postoj kabinet zaujal i z toho důvodu, že daná předloha dle nich nepřináší praktické zvýšení ochrany vody a přírodních zdrojů s vedla by k podstatné změně ve vlastnických poměrech.

Autoři tohoto dokumentu však tvrdí, že má ústavní novela zamezit spekulacím s přírodním bohatstvím. Konkrétně KSČM navrhuje, aby byl rozšířen stávající článek ústavy, podle něhož „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“.

Komunisté požadují, aby tento článek v novém znění pojednával o tom, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky. Co se týče způsobu využívání a ochrany, ten by dle novely stanovil zákon.

Někteří však poukazovali na to, že voda nyní majitele jako takového nemá. Ve vlastnictví je totiž až po odběru. Navíc by to znamenalo, že pokud by se majitelem vody stal stát, pak by byl zodpovědný například za povodně nebo za vodní erozi.

Další problém pak dle právníků kabinetu spočívá i v přesném vymezení pojmů ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství. Vzhledem k tomu by pak dle nich mělo vyvlastňování přírodních zdrojů a přírodního bohatství zásadní dopad na státní rozpočet.