Zpráva se zabývá budovami 37 úřadů s energeticky vztažnou plochou větší než 250 metrů čtverečních, jejichž celková plocha činí 2,4 milionu metrů čtverečních. Bylo zjištěno, že 65 % je energeticky nevyhovující.

„V roce 2018 se realizovala energeticky úsporná opatření ve výši 142,2 milionu korun na 14 budovách ústředních institucí a 35 areálech Vězeňské služby ČR s výslednou úsporou energie v roce 2018 ve výši 2051 megawatthodin (MWh)," uvádí se ve zprávě českého ministerstva průmyslu a obchodu. Především se jednalo o výměnu oken, úpravu obvodového pláště nebo výměnu energetického zdroje či osvětlení.

Zvýšený zájem úřadů

Ministerstvo zároveň uvádí, že v letošním roce se zájem úřadů o renovace zvýšil, konkrétně má jít o 111 projektů.

„Konkrétně by se mělo jednat o 111 projektů, které plánuje realizovat 20 ústředních institucí ve výši 1,29 miliardy Kč na období 2019 až 2020 s předpokládanou úsporou ve výši 16.366 MWh,“ oznámilo ministerstvo. V Česku fungují Operační program Životní prostředí a program Nová Zelená úsporám, které by s financováním měly pomoci. Odhaduje se, že potřebná bude i půlmiliardová dotace ze státního rozpočtu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve zprávě také dodává, že lze konstatovat, že pokud k plánovaným záměrům skutečně dojde, Česká republika tak splní závazek směrnice Evropské unie, která členským zemím ukládá, že každoročně musí renovovat tři procenta podlahové plochy budov vládních institucí, případně si stát musí zvolit alternativní scénář, který přinese stejné energetické úspory.

Počet a plocha objektů vybraných úřadů z hlediska energetické náročnosti:

Česko k soudu

V lednu letošního roku Evropská komise poslala Českou republiku k soudu EU. Důvodem je, že země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Upozornění za nesprávné provedení požadavků této směrnice dostala Praha poprvé v roce 2015.

Země EU mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Navíc musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy „téměř nulovou spotřebu energie".

Směrnice také požaduje, aby byly ve všech budovách, které jsou často navštěvovány veřejností, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. Podle komise by to mělo „zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov".