Tenisový Wimbledon jako poslední z grandslamů upouští od oslovení „slečna“ a „paní“ při oznamování skóre během ženských zápasů, protože musí jít s dobou a být konzistentní v rámci genderu.

„Za vším“ uvědomělým v tenise hledejte v posledních letech Serenu Williamsovou. I tady přitáhla údajně pozornost ona. Troufám si tvrdit, že i proto, že má tu správnou a žádoucí… názory. Doufám, že v rámci genderové rovnosti zavedou pořadatelé grandslamů brzy i jednotné duhové mundúry (stejnokroje) a srovnají počet vítězných setů. Třeba na 63, podle počtu pohlaví, které podle Cyrila Höschla minimálně existují.

„Musíme jít s dobou,“ uvedla vedoucí komunikace tenisového klubu All England Club. „Doufejme, že lidi překvapíme. Některé z tradic – bílé oblečení, hraní na trávě – jsou naší nejsilnější stránkou věci, kterou děláme. Ostatní se musí s dobou absolutně pohnout. Musíte respektovat přání hráčů. Předpokládám, že výzva pro nás je: jak moc přepíšete historii?“ informoval Daily Telegraph.

Jak moc přepíšete historii? Přece tak jak bude třeba

Takřka všeříkající. Výzva „jak moc přepíšete historii“ je myslím již v plném proudu hrdě přijata řadou uvědomělých levicových progresivistů. Nechci zmiňovat žádná jména, ale třeba někteří redaktoři České televize již sestřihávají dobové záznamy ve prospěch současné žádoucí ideologie (viz článek níže), stejně jako řada politiků či médií co se smutných událostí druhé světové války týká preferuje „nacisty“ a upozaďuje „Němce“, zatímco u dalších smutných událostí z období komunismu preferuje „Sověty“ a upozaďuje „komunisty“.

Ale vraťme se k Wimbledonu. Empiroví rozhodčí tedy budou oslovovat při oznamování vítězného setu, hry nebo zápasu pouze příjmením žen tak, jak se děje v mužském tenise. Snahou má být dosáhnutí konzistence mezi pohlavími, píše například The Independent. Stejný krok prý oznámili asi před měsícem zástupci French Open, kteří rovněž upustili od francouzského „Madame“ nebo „Mademoiselle“. Genderové určení pak podle deníku nepoužívají ani zbývající dva grandslamy: US a Australian Open.

Wimbledon nesmí hnít v tradicích! Co sjednocení duhovými mundúry?

Téma mělo přitáhnout pozornost v minulém roce poté, co si Serena Williamsová vzala Alexise Ohaniana pár měsíců před turnajem, na němž empirový rozhodčí prohlásil v jednom ze zápasů „game, set a zápas, paní Williamsová“, ačkoliv si Williamsová po provdání nepřevzala příjmení po svém muži (pozn. autora: tedy v angličtině asi není jazykově právoplatnou „paní“ Williamsovou).

Ale jo, proč ne. Ale nejde o zbytečně malý krok s dobou. Jsem pro, aby se ve všech grandslamech zavedly jednotné mundúry, nejlépe s dlouhými nohavicemi a rukávy, kdo se má ve světě preferujícím mírumilovné náboženství míru dívat na ty odpudivé odhalené nožky a ručky tenistek. A muži samozřejmě musí držet krok. A tenisová bílá barva zdá se mi býti příliš rasistická. Proto navrhuji krásnou duhovou, kde se vyhneme bílé, nicméně černou a hnědou bych ponechal, ta na škodu není.

O srovnání vítězných setů v mužském a ženském tenise ani nemluvě. Vzhledem k genderové korektnosti bych pak navrhoval 63 vítězných setů na základě počtu pohlaví, které prý minimálně máme podle renomovaného psychiatra Cyrila Höschla.