Kancelář představiteli Ruska řekla, že Lotyšsko považuje sváteční ohňostroj na počest 75. výročí osvobození Rigy za nepřijatelné a nepřátelské jednání.

„Rádi bychom světu připomněli, že svoboda a nezávislost Lotyšska, Litvy a Estonska byla obnovena o 45 let později, protože vstup Rudé armády znamenal obnovení sovětské okupace,“ je uvedeno na webových stránkách lotyšského ministerstva zahraničí.

Ruské velvyslanectví v Lotyšsku uvedlo, že taková ostrá reakce je zvláštní.

„Považujeme za svou povinnost ctít památku a výkon sovětských vojáků, včetně Lotyšů, kteří osvobodili svět od ‚hnědého moru‘,“ vzkázala diplomatická mise na Facebooku.

Pobaltské země mají za to, že od roku 1940 do roku 1991 byly údajně okupovány Sovětským svazem. Rusko, jako nástupce SSSR, kategoricky nesouhlasí s takovou formulací otázky a opakovaně zdůrazňovalo, že připojení pobaltských států k SSSR bylo v souladu s normami mezinárodního práva té doby.

Ruské ministerstvo obrany před 75. výročím vítězství oslavuje osvobození měst SSSR a východní Evropy slavnostním ohňostrojem. Letos se ohňostroje konaly už v den osvobození Oděsy (10. dubna), Sevastopolu (10. května) a Minsku (3. července).

13. července se bude oslavovat výročí osvobození Vilniusu, 28. července Brestu, 1. srpna Kaunasu, 24. srpna Kišiněva, 31. srpna Bukureště, 22. září Tallinnu, 13. října Rigy a 20. října bude probíhat oslava v Bělehradu.

V roce 2020 je v plánu oslava 17. ledna v den osvobození Varšavy, 13. února v Budapešti, 4. dubna v Bratislavě, 13. dubna ve Vídni, 9. května v Praze a také 2. května na počest dobytí Berlína.

Dříve novinář Sven Felix Kellerhoff, vedoucí redaktor historické rubriky Die Welt, zveřejnil článek, v němž vyzval ke zbourání pomníku vítězství na Prochorovském poli, jenž byl postaven na počest vojáků, kteří tam zahynuli v červenci 1943.

Tvrdí, že v této oblasti k žádné velké bitvě nedošlo a že tam tedy Rudá armáda nezvítězila.

Jako důkaz uvádí studie německého válečného historika, plukovníka Bundeswehru ve výslužbě Karla-Heinze Friesera a také britského badatele Bena Whitleyho. Ten nalezl v jednom americkém archivu letecké snímky boje u Prochorovky pořízené německým letectvem.