Sizova: Náš klub vznikl spontánně. Známí, kteří navštívili Rusko, přicházeli a přinášeli videa, hovořili o dojmech, o tom, že reálné Rusko, a to, co nám kreslí česká média, jsou, jak se říká, „dvě různé věci“.

Tak vznikl klub. V jeho rámci je možné sdílet informace o cestách, vybírat si zajímavé směry. U nás je zaregistrováno 120 lidí, ale počet těch, kteří jezdí cestovat po Rusku, je samozřejmě daleko vyšší.

I tak ale ve skutečných číslech není proud českých turistů do Ruska nijak velký. Podle oficiálních informací, v minulém roce Rusko navštívilo 55 tisíc turistů z Česka. Ve stejném roce do Ruska přijelo 546 tisíc Němců, čínských turistů bylo 1,4 milionu.

Myslím, že je to kvůli vysoké ceně cest do Ruska. Není tajemstvím, že Moskva se považuje za jedno z nejdražších měst na světě, ani Petrohrad není levnější. A to jsou dva nejpopulárnější poznávací zájezdy pro zahraniční turisty. Ano, byla doba, kdy Češi a Slováci jezdili do SSSR masově. Často se jednalo o dovolené od zaměstnavatelů na pobřeží Černého moře, vše bylo velmi levné. Dnes mnozí staří lidé nostalgicky vzpomínají na tyto dovolené, chtěli by se podívat do současného Ruska, vzbuzují díky tomuto svému nadšení zájem svých dětí i vnuků. Můžu vám přiblížit obraz dnešního českého cestovatele, který si vybírá ruské cesty. Jsou to hlavně aktivní mladí lidé, kteří mají dostatek prostředků, aby provedli individuální cestu. 

Jinou skupinou turistou jsou čeští motorkáři. Mnoho z nich jezdí do Karélié , na Bajkal, na Ural, na Sibiř, na Dálný východ. Zamilovali se do silnice, která se vine po Transsibiršské magistrále, po níž jezdí vlaky do Vladivostoku, Irkutsku. Při cestě zpět, aby ušetřili čas a ulevili svému „ocelovému příteli“, jdou na vlak a znovu jedou přes celé Rusko po Transsibu. V našem klubu je spisovatel a dobrodruh Jan Tomšíček z Jaroměřic u Jevíčka, který na svém starém kole značky Favorit dojel do Vladivostoku. V tom samém roce, hned po něm, se na Dálný východ odebrali dva cestovatelé s vozem značky Škoda. Startovali z Kyjova v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji na řece Kyjovce a podél Transsibiřské magistrály dojeli až do Vladivostoku. Tam, v Přímořském kraji, našli obci Kijevka nacházející se na břehu řeky Kijevka. Takovou cestu podnikli čeští cestovatelé – z moravského Kyjova do Kijevky na Dálném východě. Je to zajímavá cesta, ke všemu je ještě symbolická na základě stejných jmen obcí!

Existují individuální čeští turisté, kteří směřují za polární kruh, dobývají vrcholy uralských hor, sjíždějí řeku Tungusku na katamaránech, velmi populární jsou také cesty na Bajkal. Před vaším telefonátem jsem připravovala cestu skupiny turistů, kteří se chystají na své jachtě plout z Murmansku do Země Františka Josefa. Zde, na samém jižním cípu archipelagu, na Wilczkově ostrově se nachází hrob Oty Kříže, který se účastnil rakousko-uherské polární expedice na lodi Admiral Tegettgoff, která tento ostrov objevila. Oto Kříž tam zemřel na kurděje. Jeho hrob byl objeven nedávno. Čeští cestovatelé se chystají poklonit památce tohoto odvážného člověka.

Lákají české turisty do Ruska mezinárodní sportovní události, které tam probíhají?

A jak! Už jsem říkala, jak jsem v roce 2007 přivedla do Ruska obrovské množství českých fanoušků na mistrovství světa v hokeji. Přiletěli speciálním charterovým letem do Moskvy na zápas Česko – USA, který probíhal v hokejové aréně ve městě Mytišči. Mistrovství světa ve fotbale, které probíhalo minulý rok, také neproběhlo bez pozornosti českých fanoušků, nehledě na to, že fotbal není možné označit za národní sport Česka. Jeho poslední část se hrála v Rusku. Češi, kteří vždy počítají peníze, se na tyto zápasy doslova hrnuli. Ruská strana totiž chytře zrušila víza pro fanoušky. Je dokonce těžké posčítat, kolik českých hostů navštívilo zápasy v různých ruských městech. A nyní se dokonce velká skupina českých dorostenců na základě pozvání ruské Federace Vodo – motoristického sportu, připravuje na cestu na závody do Petrohradu. Takových příkladů není málo.

Podle mých pozorování mezi Čechy roste zájem o cesty do Ruska. Stále více lidí chce tuhle zemi, kterou v českých médiích ukazují jako jakési ohnisko zla, poznat. Když k nám do klubu přicházejí lidé, kteří byli v Rusku, tak často vypadají zaskočeně. A není to jen proto, že dostali nezapomenutelné zážitky z míst čisté přírody, ale i od samotných Rusů. Ty, jak se ukazuje, nikdo nevede k nenávisti k Čechům a všemu českému. Neberu ohled na vztahy některých zástupců KPRF (Komunistická strana Ruské federace) k československým legionářům. To už pro většinu Rusů je otočená strana historie.

Když se vrací z cest po nekonečném Rusku, vyprávějí, že ve velkých městech i v malých vesničkách se k Čechům chovají s dobrým srdcem, vždy a všem pomáhají.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce