„Dnes, když jsem v Gruzii, chci jasně říci: rozpad SSSR byl pro Gruzínce, Poláky, Ukrajince, celou střední a východní Evropu a také pro Rusy šťastnou událostí,“ napsal na Twitteru.

​Názor, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou, vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin ve svém poselství Federálnímu shromáždění v roce 2005. O dvanáct let později, v rozhovoru s režisérem Oliverem Stonem, vysvětlil, že po zhroucení SSSR zůstalo během jedné noci za hranicemi 25 milionů ruských lidí, v zemi se objevily první příznaky, a pak občanská válka v plném rozsahu, systém sociální ochrany byl zcela zničen a většina ekonomických odvětví byla zastavena. Systém zdravotní péče byl také zcela zničen, armáda byla v žalostném stavu a miliony lidí se ocitly pod hranicí chudoby.

SSSR zanikl dne 26. prosince 1991 deklarací č. 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, který oficiálně uznal rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva. Deklarace uznala nezávislost dvanácti svazových republik a vytvořila Společenství nezávislých států. Předchozího dne, 25. prosince 1991, Michail Gorbačov rezignoval na post prezidenta Sovětského svazu, čímž tato funkce zanikla. Rozpad SSSR znamenal konec studené války.

Rozpad SSSR přinesl pro postsovětské republiky enormní ekonomické potíže a hospodářský propad, který byl horší než Velká hospodářská krize v USA ve 30. letech 20. století. Některé, například baltské státy, se z propadu poměrně rychle zotavily, jiné však dodnes mají nižší HDP na hlavu než v roce 1991. Některé státy, např. baltské státy a Gruzie, se rovněž od Ruska odvrátily a orientují se na spolupráci s Evropskou unií a NATO, zatímco jiné, například Bělorusko a Kazachstán, udržují nadále s Ruskem úzké styky a jsou členy ruských organizací jako je Eurasijský ekonomický svaz.