Podle kanálu fregata Britského královského námořnictva HMS Montrose byla nucena ústně varovat íránské lodě, které se poté otočily.

Informace o incidentu potvrdili agentuře Reuters i na britském ministerstvu obrany.

„Fregata Britského královského námořnictva HMS Montrose byla nucena vplout mezi britskou obchodní loď British Heritage a íránské lodě, které se po ústním varování otočily,“ uvedli na úřadu.

Ve středu CNN s odkazem na zdroj v americkém ministerstvu obrany informovala, že pět malých lodí, které údajně patří Íránu, připluly k britskému ropnému tankeru v Perském zálivu a požádaly o zastavení v blízkosti íránských teritoriálních vod.

Minulý týden gibraltarská policie a příslušníci celní správy spolu s britským námořnictvem poblíž Gibraltaru zabavili íránský tanker Grace I plující pod panamskou vlajkou. Ten údajně přepravoval ropu do Sýrie.

Íránské ministerstvo zahraničí v této souvislosti předvolalo britského velvyslance a požádalo o okamžité propuštění tankeru, zákrok silových složek označilo za porušení mezinárodního práva. Později námětek íránského ministerstva zahraničí Abbás Arákčí popřel, že by supertanker Grace I, mířil do Sýrie.

Jeden z velitelů Íránských revolučních gard minulý pátek pohrozil, že pokud tanker, který zadržely gibraltarské úřady spolu s britským námořnictvem, nebude okamžitě propuštěn, tak íránské úřady obsadí britský tanker.

Je to hrozba pro mezinárodní lodní dopravu - Pentagon

V Pentagonu údajný incident s britskou lodí považují za hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu a dalších mezinárodních vodních cestách podél íránského pobřeží a žádají mezinárodní společenství o reakci.

„Světová ekonomika závisí na volném toku obchodu a všechny země jsou povinny chránit a bránit tento základ globální prosperity,“ řekl pro RIA Novosti Bill Urban, zástupce tiskové služby Centrálního velitelství Spojených států.

Na začátku tohoto týdne generál Joseph Dunford , předseda Společného výborů náčelníků štábů USA, informoval o záměru Bílého domu vytvořit mezinárodní koalici pro hlídkování vod poblíž Íránu a Jemenu.

V červnu americký ministr zahraničí Mike Pomeo vyjádřil podobnou myšlenku. Uvádělo se, že akcí pro odpor Íránu se můžou zúčastnit země Perského zálivu, Evropy a Asie.

Írán říká, že nic nedělal

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf odmítl zprávy, že by se lodě islámské republiky zadržet britské plavidlo.

„To, co sami říkají, to, o čem sami mluví, je zaměřeno na eskalaci napětí. Tato prohlášení nestojí za nic,“ citovala slova ministra agentura Fars.

S podobným prohlášením vystoupili i Íránské revoluční gardy, které jsou složkou Ozbrojených sil Íránu.

„Hlídky námořnictva Íránských revolučních gard pokračují ve svých povinnostech jako obvykle a přesně plní funkce, které jim byly svyřeny. Za posledních 24 hodin nekontaktovaly žádné zahraniční lodě, včetně britských,“ uvádí se.

Reakce Ruska a Číny

Nedávné události v Hormuzském průlivu vyvolávají znepokojení Ruské federace i Číny. Podle Moskvy se rizika konfrontace v regionu zintenzívnila a Peking vyzývá ke zdrženlivosti a nezbytnému úsilí, aby nedošlo k eskalaci situace.

„Situace je velmi alarmující a jsme přesvědčeni, že rizika přímé konfrontace se v poslední době posílily tak, že předpovídat další vývoj situace je čím dal tím obtížnější,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Čína vyzývá strany incidentu v Hormuzském průlivu, aby ukázaly zdrženlivost a vyvinuly nezbytné úsilí, aby se vyhnuly eskalaci situace, řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Gen Shuang na čtvrtečním brífinku.

„Oblast Perského zálivu hraje důležitou roli v zajišťování mezinárodní stability a celosvětové energetické bezpečnosti. Doufáme, že zúčastněné strany budou schopny projevit zdrženlivost, podniknou nezbytná opatření, aby se vyhnuly eskalaci, a zajistí mír a stabilitu v tomto regionu,“ řekl Geng Shuang, oficiální zástupce čínského ministerstva zahraničí.

Není to první incident

Středeční událost není zdaleka první v oblasti Íránu a jeho teritoriálních vod. V červnu íránská armáda sestřelila americký dron poté, co údajně narušil vzdušný prostor Íránu. Pentagon však tvrdí, že dron byl nad Hormuzským průlivem v mezinárodním vzdušném prostoru.

V polovině června v Ománském zálivu byly napadeny dva ropné tankery: Front Altair a Kokuka Courageous. Podle některých informací byly na palubu tankerů upevněny magnetické miny, v důsledku čehož na lodích došlo k výbuchům a požáru. To však není oficiálně potvrzeno. Írán popírá jakoukoli účast na incidentu.

O měsíc dříve, 12. května, došlo k jinému útoku na čtyři tankery u břehů Spojených arabských emirátů. Mezi nimi byl i norský tanker Andrea Victory. Dubaj tehdy obvinila neurčitého státního aktéra. Washington přímo obvinil Teherán. I v tomto případě Teherán svou vinu popírá.

Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se vztahy mezi Íránem a USA znatelně zhoršily. USA v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily sankce na islámskou ekonomiku. V pátek zvláštní zmocněnec Spojených států pro Írán Brian Hook varoval před tím, že USA uvalí sankce na jakoukoliv zemi, která nakoupí íránskou ropu.

V neděli 7. července Írán ukončil své 60denní ultimátum a oznámil, že začne s obohacováním uranu nad limit 3,6 procenta, který je stanoven v jaderné dohodě. Teherán obvinil EU, že ho nedokázala ochránit před americkými sankcemi.