Tento postoj se diametrálně liší od toho, co dnes podniká Německo, kde už dnes téměř 40 % energie zajišťují obnovitelné zdroje. Česká republika je zatím na 14 %. Sputnik udělal rozhovor se Stanislavem Mitrachovičem, expertem Fondu národní energetické bezpečnosti Ruska a Finanční univerzity při vládě RF.

Sputnik: Soused má větší sílu větru a více slunce? Čím můžeme odůvodnit takový rozdíl v postojích dvou sousedních států?

Mitrachovič: V Česku a Německu jsou různé ekonomické situace, proto je logické, že to, co vyhovuje jednomu státu, nevyhovuje tomu druhému. Německo se zaměřilo na aktivní rozvoj obnovitelné energie, jednoduše si to mohou dovolit. Obyvatelstvo je smířené s vysokými cenami za elektrickou energii. Když to srovnáme s ekonomicky slabými zeměmi (například s Rumunskem), tak jsou ceny rozdílné několikanásobně. Takže co si mohou dovolit bohatí Němci nebo třeba Dánové, nemusí vyhovovat jejich sousedům. Například v Polsku nemají žádnou jadernou elektrárnu a sází na uhlí. A nehledě na všechny pokusy Evropské komise a německých politiků, aby se Polsko vzdalo uhlí, k tomu nedochází. Všem vyhovuje něco jiného. Francouzi zase až 80 % energie získávají z jaderných elektráren. Angličané staví novou jadernou elektrárnu na Hinkley Point, využívají čínské úvěry a francouzské technologie. Takže Německo ani v Evropě nedokáže přesvědčit všechny, aby přešli na dražší energetiku. Každý stát si volí vlastní cestu. Prohlášení ministra průmyslu odhalilo českou cestu, které se asi jen tak nevzdá. A zcela s panem Havlíčkem souhlasím. Konkrétně pro Českou republiku je rozvoj jaderné generace na další desetiletí správným a racionálním řešením.

A obnovitelné zdroje v Evropě vůbec vytlačují jadernou energetiku? Jaký máte vztah ke všem těm větrákům, slunečním bateriím a dalším alternativním zdrojům energie?

Můj vztah je ke všem zdrojům stejný. Obnovitelné energie mohou být využity, když je ekonomicky opodstatněné možnostmi státu, kde existují specifické přírodní podmínky, jako například v Dánsku – přístup k moři, kde je možné vybudovat pobřežní (zahraniční) platformy s větráky. Pro Dány je to výhodné. Ale sázet na obnovitelné zdroje v Česku, kde nejsou silné větry, a stát nemá přístup k moři, nemá smysl. Minimálně dokud nedojde k velkému technologickému pokroku v obnovitelné energetice. Mimochodem v jaderné energetice už dochází ke změnám, technologie jsou zdokonalovány. Není vyloučeno, že za 30 let bude mít jaderná energetika novou konkurenční technologii, která například umožní opakované použití jaderného paliva v rychlých reaktorech. Jednoduše jaderná energetika má velký potenciál. A pokud Česko pod nějakým super tlakem ze strany evropských (německých) byrokratů neustoupí, ponechá si dvě současné jaderné elektrárny jako základní generaci, přidá k tomu tepelnou a plynovou energii, tak na tom pouze vydělá. To ale vůbec nevylučuje rozvoj alternativních zdrojů. Ale opakuji, že úplné nahrazení třeba jen uhelných elektráren, by pro Česko bylo absurdní.

Prohlášení českého ministra o záměru rozvoje jaderné energetiky zaznělo poté, co vyšlo najevo, že česká vláda rozhodla o dostavbě nových bloků ke stávajícím jaderným elektrárnám. První blok o výkonu 1200 megawattů bude postaven v Dukovanech. Samotná stavba začne v letech 2028-2030. Jako investoři budou vystupovat dceřiné firmy ČEZ. Ale mluví se i o tendru, který by měl být přístupný pro všechny zahraniční společnosti, zejména by se ho mohly účastnit ruská státní korporace Rosatom, americká Westinghouse, čínská China General Nuclear Power, francouzská EDF, jihokorejská KHNP a také společný francouzsko-japonský podnik Mitsubishi Atmea. Vzniká tady otázka: Rosatom ještě neztratil zájem o tento tendr, se kterým je spojena letitá neúspěšná historie. Tendr byl dříve vyhlašován, poté zase rušen, v jedné z fází byl vytvořen rusko-český podnik MIR… Pustí se Rosatom znovu do této motanice s českým projektem a má dnes dobrou nabídku?

Odpověď bude záviset na konečných podmínkách tendru, jednání také mohou trvat roky, klidně i desetiletí. Je tam obrovský počet detailů. Pohled Rosatomu se může měnit v závislosti na konkrétních podmínkách tendru, to znamená parametry stavby, finanční modely, odpor ze strany Evropské komise atd. Rosatom má dnes velký balík objednávek na stavbu nových elektráren a bloků ke stávajícím objektům. Jsou to i objednávky z Evropy, například ve Finsku teď za peníze Ruského fondu národního blahobytu budujeme jadernou elektrárnu. To znamená, že Finové věří nejen profesionalitě Rosatomu, ale i penězům, které naše vláda posílá na stavbu, což je samo o sobě příběh unikátní. Existují ještě projekty na obnovu staveb jaderné elektrárny v Bulharsku, také máme projekt na dostavbu elektrárny Paks v Maďarsku. Samozřejmě by nebylo špatné, kdybychom získali ještě jeden projekt – český. Ale bude to záviset na mnohých okolnostech. Konkrétně na tom, jestli se české vládě podaří Evropské komisi dokázat, že sázka Česka na jadernou energetiku je oprávněná, že oprávněné je i (pokud se to podaří) spolupráce s Ruskem… Argumentem tady mimochodem může posloužit i naše spolupráce s Finskem, ke které Evropská unie nemá žádné výhrady.

Češi se už ukázali jako nespolehlivý partner. Nejdřív tendr vyhlašují, ale odmítají uznat vítěze…

Rosatom už zažil případy, kdy byly projekty zrušeny. Například v Bulharsku, kde teď znovu probíhají jednání o stavbě jaderné elektrárny v Belene. Nebo další příklad – velmi složitá jednání s Indií, kde byly politicky vyvolány protesty. Nakonec jim to bylo všechno jedno a vrátili se k jednání s Rosatomem. Stejně těžká jednací historie se vyvíjela s Číňany, ale nakonec je projekt realizován. S Vietnamci sice jednání skončila neúspěchem, ale jen proto, že se jaderné energetiky vzdali úplně a přijali levnější plynovou. Nyní Rosatom jedná o stavbě elektrárny v Egyptě, postavíme jadernou elektrárnu v Turecku. Ano, máme obrovské portfolio projektů, což znamená i velkou exportní tržbu, jejíž část je akumulována na nové výzkumy a inženýrské práce, čímž upevňujeme své pozice na světovém trhu. Jsem osobně přesvědčen, že Rosatom se nevzdá účasti v tendru na dostavbu jaderných elektráren v Česku, pokud se samozřejmě s českou stranou podaří domluvit na podmínkách.

Je známo, že Dukovany a Temelín byly ve své době postaveny za aktivní pomoci SSSR. Kdyby se ruští specialisté účastnili jejich dostavby, jaké by to pro českou stranu mělo výhody?

Spravedlivě jste poznamenala, že jsou to elektrárny sovětského průmyslového designu, kde jsou používány ruské reaktory, včetně nových ruských reaktorů, vodo-vodní energetické reaktory, což jsou jaderné reaktory nové generace. Samozřejmě jsou spolehlivější a bezpečnější, konkurenčně jsou na stejné úrovni jako ty, které nabízí Westinghouse, EDF a další hráči. A výhody naší účasti v dostavbě Dukovan a v perspektivě i Temelína jsou pro Čechy zřejmé. Jsou to mnohaleté zkušenosti spolupráce, protože tam pracují čeští specialisté, kteří znají naše technologie. A když tam přijedou Rusové, tak to budou lidé, kteří dokonale znají sovětské technologie a jejich vývoj. Bude logické, když využijeme vzájemné výhody! Ale jestli samozřejmě například zmínění Francouzi nabídnou Čechům lepší podmínky, tak prosím! Ale pochybuji, že jiné nabídky budou lepší. Jinak bychom dávno naše konkurenty viděli ve Finsku, Bulharsku, Maďarsku a třeba taky v Bělorusku, kde Rusové také budují jaderné elektrárny. Naše státní korporace Rosatom má technologie, které jsou pro Čechy skutečně výhodné.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce