K takovým závěrům na základě výsledků svých výzkumů dospěli vědci z Hongkongské univerzity. S takovou informací přichází kanadský časopis CMAJ (Canadian Medical Association Journal).

Mírná konzumace alkoholu ne vždy zlepšuje život člověka. Namísto toho je lepší prostě neužívat ho, což umožní lidem, kteří ho pijí, dosáhnout téměř stejné úrovně duševního zdraví jako u absolutních abstinentů.

V rámci svého výzkumu vědci pozorovali životy asi deseti tisíc obyvatel Hongkongu během pěti let. Někteří z nich nikdy nezkusili alkohol, zatímco jiní ho užívali v mírném množství.

Ukázalo se, že muži a ženy, kteří nepijí alkohol, si méně stěžovali na vznik duševních problémů ve srovnání se všemi ostatními kategoriemi respondentů. A co je nejzajímavější, stav lidí, kteří pili, se výrazně zlepšil a dosáhl téměř stejných hodnot jako u abstinentů, když se vzdali alkoholu v jakékoli fázi studie.

V posledních letech vědci začali aktivně zkoumat, jak alkohol ovlivňuje délku života, pravděpodobnost vzniku rakoviny, duševní stav a další lidské vlastnosti. Navzdory velkému počtu studií nikdy nedospěli k přesnému závěru.

Například téměř před deseti lety vědci zjistili, že pití velkého množství piva může urychlit vývoj rakoviny střev a také odhalili souvislost mezi alkoholem a rakovinou prsu. Další pozorování ukázala, že kombinace tabáku a alkoholu zhoršuje jejich karcinogenní účinek.

Na druhou stranu mnozí odborníci psali o opaku. Lidé, kteří pijí víno nebo pivo v malých množstvích, žili v průměru déle než nejen těžcí alkoholici, ale i absolutní abstinenti. Taková prohlášení způsobila mezi lékaři mnoho diskuzí, protože nemohli najít jasné vysvětlení tohoto fenoménu.

V poslední době odborníci OSN analyzovali podobné práce a dospěli k závěru, že i malé porce alkoholu extrémně negativně ovlivňují lidské zdraví a výrazně zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny, srdečních chorob a nehod.

V letošním dubnu vědci z Vědecko-lékařské univerzity v Portlandu ve státě Oregon (USA) prohlásili, že pití alkoholu nejen negativně ovlivňuje činnost mozku u dospívajících, ale i značně zpomaluje jejich růst. Podle slov Christophera Kroenkeho, jednoho z autorů prací, se to podařilo dokázat během provádění experimentů se 72 primáty makak rhesus (Macaca mulatta). Pomocí magnetické rezonance (MRI) se vědcům podařilo zjistit, že konzumace alkoholu značně snížila tempo zvětšování mozku a způsobila mnoho problémů v jeho vývoji. Každý gram vypitého alkoholu snižoval roční objem přírůstu nervové tkáně přibližně o 0,25 centimetrů krychlových. Přerušení konzumace alkoholu mělo za následek návrat rychlosti růstu mozku do normy.