„Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů,“ stojí v textu návrhu, za který hlasovaly všechny frakce parlamentu kromě komunistů.

Iniciativa se objevila po parlamentních debatách ohledně návrhu zákona předloženého v ruské Státní dumě. Ten se týká uznání účastníků invaze do Československa v roce 1968 za vojenské veterány.

Na ruské diplomatické misi v České republice uvedli, že Rusko odsuzuje vyslání vojáků států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a ruské hodnocení událostí z roku 1968 v Československu zůstává nesměnné a je zakotveno v preambuli Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993.

„(pozn. Česká republika a Ruská federace) přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou z 1. dubna 1992... dohodly se takto ...,“ stojí v preambuli smlouvy.

Srpen 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupili na území Československo vojáci SSSR a čtyř dalších zemí Varšavské smlouvy v celkovém počtu asi 300 tisíc lidí.

Podle společného rozhodnutí vůdců SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska byli vojáci těchto zemí odesláni do Československa, aby zastavili politické a sociální reformy, které zde probíhaly a získaly název Pražské jaro.

Podle českých a slovenských historiků během událostí doprovázejících zavedení vojsk do konce roku 1968 zahynulo 137 civilistů z Československa. Podle výpočtů ruské strany během prvního měsíce sovětská vojska ztratila 12 lidí.