Dříve chorvatský ministr financí Zdravko Marič uvedl, že jeho země 4. července podala oficiální žádost o vstup do mechanizmu výměnných kurzů ERM-2, což předchází vstupu země do eurozóny. O podpoře této žádosti musí rozhodnout další členové eurozóny.

„Co se týče jejich ekonomické výkonnosti, Chorvatsko je na dobré cestě. Musí trochu zapracovat na dluhu, který je stále nad 60 %, ale to vše je součástí tohoto procesu a my jako Slovenská republika budeme Chorvatsko určitě podporovat při vstupu do eurozóny,“ uvedl Kamenický.

Dodal, že se zároveň Slovensko pomáhá dostat do systému ERM-2 Bulharsku, které také míří do eurozóny, a pozorně sleduje kroky Rumunska, které také plánuje zavést jednotnou evropskou měnu v nejbližší době.

„Budeme pozorně sledovat, co se v Rumunsku děje, jeho ekonomickou výkonnost a pokud budou splněny podmínky, tak je také podpoříme,“ dodal slovenský ministr financí.

Co na euro Češi?

Na konci května český Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnil zprávu o tom, jak momentálně čeští občané vnímají přijetí eura. Výsledky ukázaly, že v české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí jednotné evropské měny. Zavedení euro podporují převážně absolventi vysokých škol.

Výsledky průzkumu CVVM se zcela shodují s udaji agentury Phoenix Research. Podle ní, pokud jde o otázku přijetí eura, pak jsou Češi spíše jeho odpůrci. Taková možnost se podle průzkumu nelíbí až dvěma třetinám oslovených. Pro společnou evropskou měnu se pak vyslovil každý pátý dotázaný. Jasno v této otázce nemá podle průzkumu celých 11 % lidí.

Česká republika zůstává jedním z devíti členských států Evropské unie, které dosud zachovávají národní měnu a nenahrazují ji eurem. Takový postoj je často vysvětlován obavami ze ztráty makroekonomické svobody a negativního dopadu na ekonomiku při přechodu na jednotnou evropskou měnu.