Sputnik se v Moskvě setkal s jedním z organizátorů formátu Politkafe, šéfredaktorem kanálu TV Centr Sergejem Pokryškinem. Ten spolu s přáteli organizuje zcela unikátní formát setkávání předních mediálních osobností s lidmi. Inspirací pro tento projekt posloužila podobná setkávání, která se odehrávala v Československu v 60. letech.

Během 1,5 roku fungování programu, který je zcela dobrovolný, nabírají videozáznamy ze setkání s osobnostmi i přes milion zhlédnutí na YouTubu. Podle organizátorů se jedná o formát, o který je velký zájem, neboť překonává propast mezi elitou a obyčejnými lidmi. Ti v normální situaci nemají šanci se k příslušníkům mediální elity přiblížit. Podobnou situaci ale řeší i mediální osobnosti, jež ze svého pohledu během pořadů zase nemají reálnou šanci setkat se s každodenními problémy většiny společnostmi. „Osobnosti v televizích vidí jen pořadatele, maskérnu, kamery a moderátora. Nemají šanci na interakci s diváky,“ prohlásil Pokryškin na adresu klasických televizních diskuzí.

Tento problém vyřešilo Politkafe. Setkání se pořádají ve vybrané moskevské kavárně, kam může přijít kdokoli a setkat se tak s mediální osobností či osobností vysoké politiky. Organizátoři neprosévají diváky podle žádných pravidel. Provokací se podle slov šéfredaktora kanálu TV Centr nebojí.

Sputnik: Odkud se vzal nápad vytvořit Politkafe?

Pokryškin: Nápad vznikl při setkání čtyř lidí. Dva z toho byli byznysmeni a dva lidé byli z televize. Seděli jsme a přemýšleli jsme, jakou pro sebe vytvořit zábavu. Nakonec nás napadlo realizovat to, co se dělalo i v Československu a dalších zemích střední Evropy.

Existovala místa, kam prostě přicházeli lidé a tam mluvili o všech otázkách, které je zajímali. My jsme se rozhodli to také vyzkoušet a zjistit, co z toho bude. Oproti našemu očekávání se to stalo velmi populární. Smysl Politkafe je velmi prostý – žádné kontroly toho, kdo jsi, žádné pozvánky, nic takového. Člověk prostě přijde, aby se setkal se známou osobností.

Proč je to pro obyčejného člověka zajímavé, to je jasné. Proč je to zajímavé pro známou osobnost? Protože známé osobnosti bývají pouze na televizních obrazovkách, nemají kontakt s diváky. Co je ale ještě důležitější. V Politkafe se řeší velmi vážný ruský systémový problém. V Politkafe není žádná sociální bariéra, která po mnoho let provází ruskou společnost – existuje elita, která diktuje svoji vůli a vytvoří hranici mezi sebou a všemi ostatními. Politkafe je malé území, kde tato hranice není. Můžeš položit ostrou otázku a můžeš dostat ostrou odpověď. Hlavní věc ale je, že po dobu těch dvou hodin setkání se cítíš být absolutně rovnoprávným člověkem s hostem.

K setkáním se nepřipravujeme. Jsme malá skupina lidí, která to dělá jako jistou formu aktivního odpočinku.

Během vymýšlení formátu, měli jste pocit, že existuje jistá „díra“ na trhu, do níž by bylo možné vlézt?

Ano. My jsme chytili vlnu, osedlali jsme si ji jako surfaři. Přitom požadavek na podobný formát byl ve společnosti již dlouho. Proto je to pro lidi hodnotné a dokáží to vysoko cenit.

Politkafe mezitím vzniklo v jiných městech – v Nižním Novgorodu. Probíhají rozhovory o tom, že vznikne v několika dalších ruských městech. Politkafe chtějí vytvořit i v německém Lipsku a španělské Barceloně.

Vzhledem k rozsahu naší profesionální činnosti máme možnost volat známým osobnostem a nabízet jim účast. Nikdo účast neodmítá. Za celou dobu nás odmítl jeden jediný člověk, a jeden nepřijel včas. Ze začátku jsme plánovali pozvat všechny hvězdy talk show. A všichni už u nás byli, až na toho jednoho, který nepřijel včas.

K nám jsou připraveni přijít i hosté ze střední Evropy. V tomto případě ale vznikají problémy s překladem.

Setkáváte se při provádění Politkafe s nějakými nepříjemnostmi?

Někteří lidé nás označují za „kremelské prostitutky“, „hlas Kremlu“. My žádný vztah ke Kremlu nemáme. Bohužel. My bychom rádi dostali nějaké peníze. Peníze jsme ale dostali od společnosti YouTube. Za 1,5 roku naší činnosti nám na účtech přistála nevelká suma, za kterou jsme koupili vybavení. Tyto peníze si nikdo nebere do své kapsy, Politkafe je zcela dobrovolný projekt.

Očekávali jste takovou popularitu vašeho pořadu? Některá vaše videa nabírají za velmi krátký čas přes milion zhlédnutí…

Ne, takový úspěch jsme neočekávali. Nejdříve se ukázalo, že na nás koukají desítky tisíc diváků, následně stovky tisíc diváků a poté i miliony. A to už jsou ratingy srovnatelné s ruskými federálními televizními kanály. V Moskvě dosáhnout 300 tisíc diváků už znamená vysoký rating.

Z toho důvodu se chystáme Politkafe rozvíjet i dále. Známé tváře už jsme všechny měli, proto se nyní pokoušíme přijít s novými formáty a novým druhy rozhovorů. Chceme také udělat to, čemu se v anglickém jazyce říká Spin-off: Politkafe pro mladé.

Došlo někdy k nějakým skandálům?

Skandály u nás téměř žádné nebyly.

Nebojíte se provokací?

Ne, provokátorů se nebojíme. My jsme tady měli dvakrát během 25 let v Moskvě velmi drsné situace. Teď nemyslím tanky. Kvůli činnosti „reformátora“ Anatolije Čubajse v Moskvě shořela rozvodová stanice. Došlo k obrovskému blackoutu, celé město se zastavilo. Bylo to asi před 7-8 lety, ve dne. A v této situaci miliony lidí šli spořádaně domů pěšky.

Jediná skupina lidí, která se v této situaci chovala zle, byli taxikáři. Zvyšovali ceny až do nebe. Všichni došli domů v klidu, k ničemu nedošlo. To samé v naší situaci. S žádnými problémy nepočítáme. Věříme, že k nám budou přicházet absolutně adekvátní lidé s otázkami. K nám přitom přicházejí nejen obyvatelé Moskvy. Někteří přijíždějí i ze vzdálených měst, aby viděli slavného člověka.

Během naší činnosti se vysvětlilo, že obyčejní lidé velmi málo přemýšlejí. Neshromažďují fakta, netřídí je, nevytvářejí pracovní hypotézy a nežijí jako uvědomělí občané. Mají 20 až 40 klišé, stereotypů, a z těchto kostiček se snaží poskládat svět. I tak ale je potřeba toto chápání světa respektovat. To byl problém i carského Ruska, i komunistů, i částečně problém současné vlády – nerespektování obrovského množství lidí, jež zde žijí. Prostě je ignorují. A na tyto lidi mi pracujeme. Není náhodou, že nejpopulárnější naše video, které nashromáždilo 1,3 milionu zhlédnutí, se jmenuje: Silný hlas mlčící většiny.

(Níže dvě ukázky setkávání v Politkafe)

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce