Plánovaná mise zahrnuje průnik a obíhání na oběžné dráze Marsu, přistání a pohyb po povrchu rudé planety. Uvádí se, že pokud bude mise úspěšná, vědcům se podaří prozkoumat atmosféru, reliéf, geologické charakteristiky a zvláštnosti magnetického pole planety, což pomůže k získání klíče k vyluštění záhady o původu a evoluci Marsu a celé sluneční soustavy.

Zároveň hlavním cílem mise je nalezení možných příznaků života na Marsu a také pomoc vědcům, kteří chtějí pochopit, jestli se podmínky na Marsu v budoucnu mohou změnit tak, aby se planeta stala vhodnou pro život lidí.

Mise na Mars

Dříve média uváděla, že Čína chce svoji první vesmírnou sondu na Mars vypustit v červenci nebo srpnu roku 2020. Mise by měla být zahájena na kosmodromu Wenchang v provincii Chaj-nan, odkud sondu do vesmíru vynese nosná raketa Dlouhý pochod 5, která by sondy na výzkum Marsu měla vynést přímo na přechodnou oběžnou dráhu Země a Marsu. Podle předběžných výpočtů sondě potrvá sedm měsíců, než se dostane na povrch planety. Pokud bude mise úspěšná, sonda získané údaje na Zemi odešle v roce 2021.

Život na Marsu

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v červnu informoval, že vozítko Curiosity na povrchu rudé planety objevilo velký obsah metanu, což podle odborníků může být signál o existenci života na Marsu. Pozemské bakterie vylučují metan jako konečný produkt látkové výměny. Nazývají je také metanogeny, nachází se ve velkém množství v místech, kde je málo kyslíku: pod zemí, a v zažívacím ústrojí živočichů. Metan také vzniká v geotermálních reakcích, které vůbec nesouvisí s biologií.

Planeta Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, svojí velikostí je druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Mars byl pojmenován po římském bohu války Martovi a jedná se o planetu terestrického typu, což znamená, že má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Okolo Marsu obíhají dva měsíce nepravidelného tvaru – Phobos a Deimos.