„Jde o snižování zásobovacích tras a vytváření nových dodavatelských struktur,“ zdůraznil šéf oddělení.

Altmaier vysvětlil, že v následujících letech významně vzroste poptávka Německa po plynu. Je to dáno tím, že země se brzy vzdá uhlí a jaderné energie a během přechodného období bude nucena přejít na elektrárny s plynovou turbínou.

Podle ministra se ze stejného důvodu Berlín zajímá také o stavbu terminálů pro příjem amerického břidlicového plynu.

Včera Výbor pro politické otázky a bezpečnost Parlamentního shromáždění OBSE přijal rezoluci, podle níž je Nord Stream 2 a Turecký proud potenciálním prostředkem politického a ekonomického nátlaku na státy závislé na dodávkách energie; příslušné pozměňovací návrhy k dokumentu provedli američtí členové parlamentu.

Rezolucie vyjadřuje znepokojení nad „korupčními praktikami, zejména v rámci státních monopolů působících v energetickém sektoru“, a rovněž zdůrazňuje nutnost rozvíjet dialog mezi zeměmi, které vyvážejí, dovážejí a přepravují energetické zdroje.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.