V NATO zkoumají možnost obnovení protiraketové obrany, aby byla schopna sestřelovat ruské jaderné rakety středního doletu. Sdělili to listu The New York Times tři evropští úředníci.

Podle slov NYT je v současné době oficiální misí systému EuroPRO ochrana před vnějšími hrozbami, především ze strany Íránu. Jakákoliv změna tohoto úkolu rozbije pravděpodobně Severoatlantickou alianci a rozhněvá Rusko, které trvá na tom, že protiraketové objekty v Rumunsku a Polsku ohrožují jeho jaderný arzenál a jsou zdrojem nestability v Evropě.

„Toto (obnovení EuroPRO) by se stalo nenávratným bodem ve vztazích s Rusy. Bylo by to skutečné vyostření situace,“ okomentoval tuto zprávu bývalý pracovník Pentagonu Jim Townsend.

Členské země NATO se stále aktivněji snaží zdokonalit systém EuroPRO kvůli tomu, že se ve výzbroji Ruska objevily nové okřídlené rakety 9M729, a kvůli pravděpodobnému zrušení Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF). Kromě toho východoevropské země, zejména Polsko a baltské země, se obávají „rostoucí hrozby jaderného vydírání“ ze strany Moskvy, uvádí The New York Times.

List připomíná, že v únoru oznámily USA odstoupení od smlouvy INF a obvinily Rusko z mnohaletého porušování této dohody. Smlouva, která zakazuje rozmísťovat v Evropě rakety s doletem 500 až 5500 km, vyprší 2. srpna, nedokáží-li ji Moskva a Washington prodloužit.

Zdroje varovaly NYT, že projednání nových opatření v protiraketové obraně je v počátečním stádiu. A přitom mluvčí NATO Oana Lungescuová kategoricky zamítla zprávy o tom, že aliance provádí jakési výzkumy v tomto směru. Podle jejích slov existující systém EuroPRO „není zaměřen proti Rusku a nevytvářel se pro tento účel“.

Nicméně minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že aliance pomýšlí na modernizaci protivzdušné a protiraketové obrany. A „s ohledem na rostoucí hrozbu ze strany ruských okřídlených raket“ může být rozkaz prozkoumat varianty ochrany vydán na říjnové nebo prosincové schůzce předáků aliance, sdělil NYT jeden vysoce postavený zdroj.

Aby tento rozkaz nabyl platnosti, má být schválen všemi 29 členy NATO. Někteří úředníci jsou však toho názoru, že v případě zrušení smlouvy INF budou spojenci ochotni alespoň projednat možné varianty. Dokonce i když členské země aliance nedojdou ke shodě ohledně změny úkolu EuroPRO, mohou přistoupit na kompromis a domluvit se o vytvoření nových systémů ochrany před ruskými okřídlenými raketami, předpokládají zdroje informací The New York Times.

Podle informace listu američtí odborníci už prozkoumali protiraketové systémy Aegis Ashore rozmístěné v Polsku a Rumunsku. Dospěli k závěru, že ke zdokonalování těchto komplexů budou potřebné nové radary, software a zachycovací prostředky, které umožní likvidaci balistických raket středního doletu, eventuálně i okřídlené rakety.

Modernější technologie včetně rychlostních střel a laserů zajistí mnohem efektivnější ochranu v dlouhodobé perspektivě. Vždyť systém PRO zachycuje rakety letící v horních vrstvách atmosféry, zatímco okřídlené rakety letí poměrně nízko, uvádějí odborníci.

Podle informace NYT ministři obrany NATO schválili v těchto dnech průzkum potenciálních odvetných opatření na rozmístění 9M729. Jde mj. o zveřejnění supertajných jaderných zkoušek. Někteří úředníci se domnívají, že když se alianci podaří upoutat větší pozornost ke svým zkouškám a k jadernému potenciálu, pomůže to „zabránit Moskvě v použití vlastních zbraní“.

Rozmístění nových systémů ochrany před okřídlenými raketami místo obnovení existující protiraketové obrany může být přijatelné z politického hlediska. „Zmodernizuje-li NATO své systémy (PRO), může tím zpochybnit vlastní mnohaleté tvrzení o tom, že tyto odpalovací rampy nebyly nikdy určeny pro konfrontaci s Ruskem,“ uvažuje vojenský analytik Bruno Lethe z bruselské pobočky Německého Marshallova fondu USA.

A zároveň podle jeho názoru znepokojuje mnohé Evropany skutečnost, že se nacházejí v akčním rádiu ruských okřídlených raket. „NATO zjevně pobízejí k tomu, aby projednalo možnost obnovení existujících systémů pro ochranu před ruskými raketami středního doletu. Z vojenského hlediska to bude poměrně jednoduchý, rozhodný a ekonomicky výhodný krok,“ dodává Lethe.