Co si myslíte, odejde ČSSD vz vlády nebo ne?

Foldyna: Já se v této chvíli obávám, že sociální demokracie z vlády vystoupí. Netroufám však odhadnout, jestli vláda padne nebo ne. Koaliční podmínky vůči sociálním demokratům zřejmě nebudou splněny, to znamená, že nebudou moci jmenovat toho ministra a následně podle všeho ČSSD z vlády odejde.

Dnes se hodně mluví o krizi i v samotné ČSSD. Co si myslíte, proč tato krize vznikla? Můžete vysvětlit, jaké hlavní problémy strana zažívá? Hlavní problémy, které sociální demokracii dovedly k neúspěchu posledních let ve volbách, včetně voleb do evropského parlamentu.

Domnívám se, že sociální demokracie posledních 10-15 let takzvaně vybydlela, to znamená, vyžila svůj potenciál. Nereflektuje na změny ve společnosti, které se kolem nás objevily, a liberální proudy a až neomarxistické vidění světa dovedlo sociální demokracii na okraj zájmů jejího voličského spektra.

To znamená, že ten původní volič sociální demokracie, ten protestní volič přestává straně rozumět. Ten volič reaguje na symboly, na silná gesta, ale sociální demokracie přišla i o svůj symbol. Původní znak sociální demokracii byly klasy a ozubené kolo a každému bylo jasné, že je o lidech práce, o zaměstnancích, o dělnících, ale ČSSD si nechala vytvořit jakousi růži, která tomu člověku v zásadě nic neříká a s čím se ta skupina neztotožní.

Po ztrátě symbolu postupem času ČSSD přišla i o politickou identitu. To znamená, že strana v tuto chvíli reaguje na liberální myšlenky, zajímá se o menšiny, o nějaké minority, teda o ten útok, který v tuto chvíli jde v Evropě na národní identitu, biologickou identitu, to znamená, že člověk už jakoby se bál někomu říct, že je žena nebo muž a už se píše člověk číslo jedna či člověk číslo dvě. Sociální demokracie si nechala vzít téma rodina a skoro tento pojem nepoužívá. Přichází o svůj původní potenciál jak ideový, tak i voličský.

Nejhorší na tom ještě je, že toho původního voliče, který hledá v tom spektru nějaké uplatnění třeba u ANO nebo SPD, začala nálepkovat nacionalistou nebo xenofobem. Takže i její původní volič se cítí odstrčen. V této chvíli sociální demokracie má minimum svých voličů.

Víme, že skupina kolem místopředsedy strany pana Onderky chce rozpustit vládní koalici a svrhnout předsedu Jana Hamáčka. Myslíte si, že hrozba rozdělení ve straně je skutečná?

Myslím si, že problém sociální demokracii není v panu premiérovi Babišovi, ani prezidentovi, jak se často říká, ani v koalici, ale v sociální demokracii samotné. Znovu mluvím o tom vnímání reality, kolem nás se proměnil svět a my stále hovoříme stejně, takže to rozdělení může nastat, ale jen dokresluje a oslabuje sociální demokracii.

Cesta v tuto chvíli kolem nás je cesta silných osobností, silných gest, a to jsou lidé, jak se říká, alfa-samci, jako je prezident Zeman, jako je pan Andrej Babiš, jako je pan Okamura, jako je ten pan Bartoš, se kterým třeba nemusím souhlasit, ale je to velká silná osobnost. Sociální demokracie v tuto chvíli nemá tak silné osobnosti, nemá tak silnou protestní myšlenku pro svoje voliče a je příliš konformní stranou. Veřejnost odmítá takové vidění světa a hledá cestu selského rozumu od ideologizování celé řady věcí.

Jste už mnoho let členem ČSSD, opakovaně jste říkal, že ze strany odejdete, takže stranu opustíte, nebo v ní zůstanete?

Já se domnívám, že jsem si ponechal tu identitu zdravého selského rozumu a odmítám ten neoliberální neomarxistický přístup, a pokud tyto proudu ve straně převládnou, tak já v té politické straně po třiceti letech nevidím možnost, jak realizovat tu politiku, která se dotýká drtivé většiny obyčejných lidí, jež chodí po ulicích. Nebydlím v žádné vilové čtvrti, bydlím tady v klasické ulici v padesátitisícovém městě. Budu zřejmě muset hledat nějaké východisko, třeba i odchodem po třiceti letech v sociální demokracii.

Jak vidíte svou politickou budoucnost, jako člen Trikolóry Klause mladšího?

V tuto chvíli na to neumím odpovědět, ale samozřejmě svou politickou budoucnost vidím v té politice, která se dotýká dolních deseti milionů, jak říkal pan prezident. Vždycky jsem dělal politiku pro dolních deset milionů lidí, politiku národní, která do jisté míry respektuje národní zájmy a není nacionalistická. Nacionalismus a šovinismus odmítám, ale vlastenectví a národní zájmy považuji za přirozené věci politiky a v takové politické straně a takovou politiku bych chtěl dělat a budu hledat cestu. V této chvíli však nemůžu odpovědět, kde to bude, to nevím.      

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.