V rozhovoru, který byl ve čtvrtek uveřejněn na portálu Lidovky.cz, Babiš tvrdí, že se zemím V4 podařilo zablokovat kandidaturu Franse Timmermanse na post šéfa Evropské komise. Nizozemec, který je v současnosti místopředseda Komise a komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv, podle Babiše nemá region střední a východní Evropy příliš v oblibě.

„Velké země se domluvily, že pan Timmermans bude šéfem Evropské komise a Manfred Weber se stane šéfem Evropského parlamentu. Proti tomu jsme bojovali, kvůli tomu jsme se spojili s Itálií a nakonec jsme to prosadili,“ uvedl v rozhovoru Babiš, který opět zopakoval, že se staví proti systému tzv. spitzenkandidátů.

Již dříve označil jmenování Timmermanse za potenciální absolutní katastrofu. Naopak von der Leyenovou označil za mnohem lepší variantu.

„Paní von der Leyenovou naši kolegové znají z jejího působení coby německé ministryně obrany. Znají ji také naši lidé z NATO. Každopádně je lepším kandidátem než Frans Timmermans,“ řekl Babiš.

Podle médií země V4, v první řadě vlády Polska, Maďarska a Česka, se stavěly proti Timmermansovi kvůli zpochybňování nezávislosti justice ve zmíněných zemí a v případě Česka i jeho přístup ke kontrolám rozdělování eurodotací. Právě kvůli nim, jak vyplývá z návrhu auditní zprávy EK, Babiš stojí ve střetu zájmu kvůli jeho údajné kontrole nad holdingem Agrofert, který dříve předal do správy svěřeneckých fondů.

Podle českého premiéra, který svůj střet zájmů nadále popírá, viděl hlavní problém v Timmermansově negativním postoji k zemím střední a východní Evropy, které kritizoval za odmítavý postoj k migračním kvótam.

„U pana Timmermanse nám vadilo hlavně jeho hanlivé vyjadřování o některých členských státech EU, třeba vůči Rakousku. Vyčítal nám také nesolidární přístup v otázce migrace, v tomto tématu se s ním také neshodneme,“ poznamenal Babiš. „Pokud jde o paní von der Leyenovou, ta vzešla jako návrh Evropské lidové strany (EPP), což je logické, jelikož oni vyhráli eurovolby. Poté, co jsme odmítli systém spitzenkandidátů, přišli s tímto kompromisním návrhem,“ zdůraznil.

Německá ministryně obrany má podle Babiše ke střední a východní Evropě mnohem lepší vztah. Zablokování Timmermansovy kandidatury Babiš označil za „jednoznačný úspěch“.

Visegrádská čtyřka vlastní kandidáty neměla

Před jednáním Evropské rady, kde se rozhodovalo o nejvyšších postech v EU, server Politico psal, že šéfové vlád zemí Visegrádské čtyřky, které se mimořádně sešli na jednání v Praze, chtějí prosadit vlastní kandidaturu na nejvyšší post Komise. Údajně se uvažovalo o bulharské ekonomce Kristalině Georgievové, která v současnosti zastává funkci výkonné ředitelky Světové banky. O neúspěšném kandidátovi na slovenského prezidenta a současném místopředsedovi EK pro energetickou unii Maroši Šefčovičovi se zase uvažovalo jako o možném novém šéfovi unijní diplomacie.

Tyto úvahy však Babiš v rozhovoru pro Lidovky.cz popřel.

„Náš region žádného svého nominanta neměl. Samozřejmě, já i moji kolegové z V4 jsme bojovali za zájmy našich zemí, nikoliv frakcí, do nichž jejich strany patří,“ řekl.

Podle něj V4 o možných kandidátech uvažovala, ale nikoho nedokázala nalézt.

Nové vedení EU

Evropská rada se v úterý dohodla na kandidátech do vedení Evropských struktur. V čele Evropské komise tak může stát poprvé žena, Ursula von der Leyenová. Žena bude stát i v čele Evropské centrální banky. Bude jí současná šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Předsedou Evropské rady se má stát belgický premiér Charles Michel.

Společnou zahraniční a evropskou politiku bude nakonec mít na starosti současný španělský ministr zahraničí Josep Borrell.

Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise a Borrella do role vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. S Borrellem jako členem svého týmu bude muset vyslovit souhlas i samotná von der Leyenová.