Čeští ministři dostanou na stůl návrh poslat Dětskému fondu OSN (UNICEF) 25 milionů korun na ochranu dětí migrujících bez doprovodu přes africké Mali. Do zemí afrického Sahelu a regionu na severu kontinentu navrhuje poslat dalších 10 milionů a na Blízký východ má jít 33 milionů korun. Všechny dary jsou součástí programu ministerstva vnitra Pomoc na místě. Dětem bude určena také finanční pomoc v Jordánsku, které je prioritní zemí pro program Pomoc na místě na Blízkém východě.

Vláda bude jednat o poskytnutí pomoci během svého zasedání 8. července. Vyplývá to z programu jednání vládního kabinetu zveřejněného na oficiálních stránkách úřadu. Shodou okolností vláda bude na témže jednání probírat rozvoj a inovace statistik kriminality.

Jak spolu oba body souvisí? Zdánlivě nijak. Ale nelze si nepoložit otázku: jak výhodné jsou pro Česko investice do lidí na Blízkém východě a v Africe? Nebylo by lepší investovat do bezpečnosti v Česku? Například zvýšit financování policie? Ve sdělovacích prostředcích proběhlo, že se ministři za ČSSD zdrželi při vládním hlasování o parametrech státního rozpočtu. Konkrétně se ministru vnitra a předsedovi sociálních demokratů nelíbí, že není víc peněz na platy hasičů či policistů.

Lze dohledat souvislost mezi miliony pro děti v Africe a Jordánsku a nedostatkem peněz pro naše policisty? Není to vůbec nějaké zvláštní?  Sputnik hovořil s bývalým policistou a expertem na bezpečnost Petrem Šikýřem.

„Situaci bych nenazval zvláštní, spíše s dílem humorné nadsázky pro naši zemi typickou. Lze v tom spatřit jakýsi druh politického alibismu, úlitbu světovému systému takzvaného řešení bezpečnostní situace v uvedených oblastech. Prostě se do systému odvede přiměřená částka a je tím pádem splněno a nikdo tedy ČR, vládu ČR, nenařkne, že nic nedělá a věc nepodporuje. Ve skutečnosti však všichni vědí, že zaslané miliony bezpečnostní situaci nezlepší a ani zlepšit nemohou. Není to totiž pouze o penězích, ale o celkové koncepci s mezinárodní účastí, jak v uvedených oblastech tyto otázky řešit. Problémů zde totiž není málo, ale několik, a je potřeba k nim přistupovat diferencovaně, a jak jsem uvedl, s dlouhodobou koncepcí,“ říká expert.

Pan Šikýř skepticky hledí na účelnost investic do zahraniční bezpečnosti. Podle jeho mínění s nejvyšší pravděpodobností v mezinárodní bezpečnosti naše zaslané miliony zapadnou do černé díry s miliony zemí dalších. „Jelikož se po desetiletí investic ukazuje, že ke zlepšení bezpečnostní situace nedošlo, ale naopak se zhoršila, včetně nárůstu radikálního islámu a na něj navázaných teroristických organizací. Chybí jednotná mezinárodní koncepce. Naopak, jak jsme si mohli všimnout, některé světové mocnosti se rozhodly v roli takzvaných světových policajtů věci řešit po svém a jmenované regiony jsou destabilizovaly s katastrofálními důsledky, které nemají řešení ani v dohledné budoucnosti. Zde naše miliony zaslané komukoliv prostě pomoci nemohou,“ říká.

Jak je na tom česká policie? Expert to nevidí příliš růžově. „Každý, kdo tvrdí, že bezpečnostní situace je na dobré úrovni a že bezpečnostní sbory jsou v super kondici a stav Policie ČR je stabilizovaný, je buď zcela odtržen od reality anebo vypouští tyto nepravdy úmyslně. Zvýšené kriminalitě v budoucích letech se nevyhneme. V žebříčku bezpečných zemí jsou započítány i takové faktory, jako pravděpodobnost válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy, což nám dost vylepšuje skóre. V žebříčku kriminality jsme na tom poněkud hůř, až na 19. místě," říká.

Hned vyvstává otázka: neměli by mít čeští policisté finanční prioritu? Argument je nasnadě - africký migrant nedávno znásilnil na Litoměřicku dívenku.

„My jsme důvěřovali systému EU, že vybudováním schengenského prostoru s danými pravidly pro hranice členských zemí EU zajistí bezpečnost hranic Evropy před příchodem nebezpečí a hrozeb. Prakticky jsme  tímto zlikvidovali systém ostrahy a ochrany našich státních hranic a redukovali jsme početní stavy i funkčnost Cizinecké a pohraniční policie a ani tuto situaci neumíme vrátit. Důvodů je celá řada – legislativa EU, politické důvody, finanční důvody jednotlivých resortů a tak dále. Tak jako přichází hrozba příkladem virové nákazy, tak se nám na hranicích objevuje hrozba bezpečnostní a my k této nové rostoucí hrozbě nemáme vytvořena adekvátní komplexní opatření. Pokud ministr vnitra Hamáček argumentuje tím, že jsme šestou nejbezpečnější zemí, tak to není jeho zásluha, ale pouhý dopad a dojezd či dozvuk opatření desetiletí předchozích, kdy jsme třeba ještě nebyli členy EU a schengenského prostoru a přechod hranic a kontrola osob přicházejících ze zahraničí vypadala funkčně zcela jinak,“ říká na rovinu Šikýř.

Bývalý policista zdůrazňuje, že jestliže legislativa sousední Německé spolkové republiky umožňuje pohyb vysoce rizikových kriminálně závadových osob a teroristů po svém území tak, že zcela nekontrolovatelně a nekontrolovaně překročí a překračují hranice k nám, je to obrovský problém, který vůbec neřeší finanční priorita našich policistů. „Zde by musela být přijata nekompromisně celá řada opatření typu Maďarska, tedy oplocené a technicky kontrolované hraniční pásmo, hraniční přechody, prověřování a kontrola cizinců jak na vstupu, tak i během pobytu na našem území a celá řada dalších průběžných a preventivních opatření,“ říká.

„Šílenci jsou a budou. A berou na sebe různé kabáty. Ano, i našinec znásilňuje a loupí. Ale ti, co přicházejí, konají vše z nadřazenosti, tedy z ideou, že prostě můžou. Neúspěšných žadatelů o azyl se dnes volně pohybuje jen v Německu asi 100 tisíc. Za současného stavu politiky a rozdání karet v Evropě se s dostatečnou účinností Česká republika moc bránit nemůže,“ říká odborník na bezpečnost.

Jak je to s naší policií? Je schopna čelit hrozbám, včetně těch ze Západu? Expertova odpověď není optimistická.

„Není možné, aby v tak ,početném stavu’, jaký je u policie, šlo uhlídat všechny legální i nelegální přístupy k nám do vnitrozemí. Zejména pokud víme, že se k nám na návštěvu jezdí podívat migranti, kteří jsou již v schengenském prostoru určitou dobu a mají již přiznaný status. Pomohly by peníze, nebo s nadsázkou něco jako karanténa? Máme vůbec dost prostředků na financování případného navýšení početních stavů PČR a na možná preventivní opatření? Musím říci, že nevím, a osoba pana Hamáčka a celé vnitro k tomuto v podstatě mlčí. Neřeší naši bezpečnost, ale kupodivu umí kontrolovat a umlčet kritické hlasy a postoje našich občanů jak v médiích, tak na sociálních sítích, a to vše pod pláštíkem údajného boje proti extrémismu a jiné nálepky netřeba uvádět,“ říká Petr Šikýř.

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce