Druhého července byly na několik hodin omezeny lety ruských aerolinií do České republiky. Situaci se podařilo operativně vyřešit, povolení bylo prodlouženo prozatím do 7. července. O tom, jak se situace okolo dopravního leteckého spojení mezi Českem a Ruskem může dále vyvíjet, Sputnik hovořil s expertem na dopravní letectví Michalem Čupou.

Sputnik: Jaký rozvoj událostí vidíte po 7. červenci?

Čupa: Jsem přesvědčen, že ani jedna strana si takový vývoj nepřála. Nepochybuji proto, že situace se normalizuje. Problém není politický, ale spíše byrokratický či komerční.

Pokud jde o rozsah problému, např. v květnu bylo mezi Ruskem a Českem přepraveno letadly v obou směrech 70 tisíc cestujících. Z hlediska spojení je po Velké Británii a Itálii pro ČR Ruská federace na třetím místě z hlediska počtu leteckých cestujících.

Jak je podle vašeho názoru možné obnovit či dokonce vylepšit zastaralé dohody o civilním letectví?

Současné uspořádání letů mezi Ruskou federací a Českou republikou se odvíjí od staré Dohody ještě z roku 1966. Ta dávno neodpovídá potřebám doby. Letecké spojení je nutné liberalizovat, aby odpovídalo soudobým i perspektivním potřebám. K postupné liberalizaci přitom dochází od roku 1997, ale vše jde pomalu. Nyní zůstává nevyřešena otázka daní, cel a transsibiřských přeletů. Každý rok probíhají konsultace obou ministerstev. To je, co se týká právního rámce.

Pokud jde o provozní záležitosti, také zde je pokrok. Letos v březnu se oba úřady (Úřad pro civilní letectví a Rossaviacija) dohodly na spojení mezi letištěm Žukovskij a Prahou, které zajišťují Ural Airlines. Byla zvýšena kvóta pro počet letů mezi Moskvou a Prahou. A o 100 % se zvýšila kvóta mezi Petrohradem a Prahou. Ani jedna strana přitom nevyužívá povolených kapacity v plném objemu. Takže pokrok bezesporu je, byť by se dalo postupovat rychleji.

Komu tento incident uškodí – Česku či Rusku?

Jak to bývá, na incident nejvíce doplatí cestující. Zrušení úterních letů znamenalo pro tisíce cestujících zpoždění, a také ztrátu návazných letů pro tranzitující cestující. Navíc postižení nemají právo na odškodnění, protože se jedná o příčiny mimo kontrolu leteckých společností. Nyní jsou lety sice dočasně obnoveny do 7. července, ale takový stav vyvolává nejistotu a může potenciální turisty odradit od návštěvy České republiky. Ve sporu tedy jednoznačně prohrává česká strana a vysvětlím proč.

Podíl výnosů z turistického ruchu představuje pro Česko asi 4 % HDP. Ruských turistů přijíždí asi 700 tisíc ročně, pobývají v Česku průměrně 7 dní, tj. déle, než je průměr. A asi 60 % z nich se vrací. Česko je pro ruské turisty vyhledávaná destinace a pro Česko představují ruští turisté významný zdroj příjmů. Průměrný ruský turista utratí asi 8000 rublů denně. Násobeno 700 tisíc turistů a 7 dny pobytu, to jsou velké peníze. A část těchto příjmů je nyní ohrožena. Navíc ruští turisté přijíždějí celoročně, což je výhodné z hlediska využití kapacit turistických služeb a ubytování. Více než polovina používá služeb cestovních kanceláří, další třetina individuální turisté a zbytek služební cesty.

Česká republika proto musí o přízeň ruského turistu soutěžit s Rakouskem, Německem, Francií, Itálií, atd. Proto potřebujeme pohodlné a cenově dostupné letecké spojení.

Pokud tato otázka letecké dopravy nebude vyřešena, jaké následky to ponese pro Českou republiku?

Je to hypotetická otázka, nikdo si nedovede představit a nikdo si ani nepřeje, aby se otázka nevyřešila. Ale teoreticky, již jsem odpověděl o ztrátách pro Českou republiku.

Ještě mi dovolte pochválit Aeroflot. Letečtí dopravci byli informováni českou stranou o omezení letů 2. 7. teprve 1. 7. ve 21:30 moskevského času. Přesto Aeroflot dokázal operativně navýšit kapacitu povolených letů nasazením letadel A330. Molodci!

O snaze konflikt vyřešit napovídá fakt, že Ministerstvo dopravy RF prodloužilo povolení na transsibiřské přelety pro České aerolinie již 2. 7. okolo 02:00 (moskevského času). Takže je vidět, že obě strany usilují o nalezení rozumného řešení.