Italský politik David-Maria Sassoli byl zvolen na post předsedy Evropského parlamentu ve středu. Během tiskové konference Sassoli odpověděl na otázku, zda EP hodlá pokračovat v předchozí politice vůči Ruské federaci, včetně sankcí.

„Myslím si, že nejsou návrhy na přezkoumání již přijatých rozhodnutí,“ uvedl.

Sassoli dodal, že má vlastní ideje ohledně této otázky, ale nemyslí si, že by je předseda EP měl vyjadřovat.

„Rozhodnutí byla schválena v souladu s demokratickými procedurami… Zdá se mi, že tady skutečně nejsou žádné změny, neexistují změny v politické orientaci ani ze strany Evropské rady, ani Evropské komise, ani ze strany frakcí v Evropském parlamentu,“ dodal.

Kandidaturu Sassoliho podpořilo 345 poslanců EP. Druhé místo obsadil český politik Jan Zahradil, který získal 160 hlasů. Třetí skončila Ska Kellerová z Německa (119 hlasů) a poslední Sira Rego ze Španělska (43 hlasů).

Sassoli bude zastávat funkci předsedy EP 2,5 roku.

Prodloužení protiruských sankcí

Na konci června EU oficiálně prodloužila ekonomické sankce proti Rusku. Platnost končí 31. ledna 2020. Lídři EU podpořili toto rozhodnutí jednohlasně a Evropská rada ho vydala v písemně formě. Protiopatření se týkají finanční, energetické a obranné oblasti ruského hospodářství a zároveň produkce dvojího použítí.

Rozhodnutí o zavedení protiopatření má schvalovat rada Evropské unie. Evropský parlament není do formálního řízení zapojen.

Vztahy Ruska se západními státy se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a kolem Krymu, který se znovu připojil k Rusku po referendu na poloostrově. Západ tehdy obvinil Rusko ze zásahu do vnitřních záležitostí a zavedl proti němu sankce. Moskva podnikla odvetná opatření, zahájila nahrazení importu a nejednou prohlásila, že je kontraproduktivní mluvit s ní jazykem sankcí. Rusko také nejednou prohlásilo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a subjektem minských dohod o urovnání situace. V poslední době znějí v zemích EU stále hlasitěji názory ohledně nutnosti zrušení protiruských sankcí.