Nehledě na možné škody pro konkurenceschopnost české ekonomiky si díky zrušení karenční doby zaměstnanci polepší o 2500 korun ročně, prohlásila ministryně práce Jana Maláčová.

Firmy podnikající na území České republiky často nabízejí takzvané sick days, což jsou volné dny pro léčení krátkodobé nemoci. V současnosti je podle portálu nabízí 43 % českých firem, přičemž další společnosti možné zavedení sick days zvažují. Je totiž výhodnější, když zaměstnanec zůstane krátkodobě doma kvůli nemoci a využije právě této možnosti volných dnů na zotavení, než aby si bral nemocenskou, která často trvá o mnoho déle.

„Výraznější výpadky v počtech lidí na pracovištích podniky těžce zacelují a stojí je to hodně výdajů navíc. Proto se jim vyplatí nabízet sick days. Jeden placený den bez zaměstnance je vyjde levněji, než když je pracovník několik dní na nemocenské,“ cituje Aktuálně slova personální ředitelky společnosti Edenred Martiny Chaloupkové.

Délka sick days se obyčejně pohybuje okolo tří dnů ročně, některé společnosti nabízejí i pět a více dní ročně placeného volna na nemoc.

Nadpoloviční většina českých firem je podle portálu přesvědčená o tom, že sick days jsou pro ně výhodnější než klasická nemocenská.

Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí si díky zrušení karenční doby zaměstnanec s průměrnou mzdou polepší o přibližně 2400 korun ročně. Pracovníci s minimální mzdou si polepší o 995 korun ročně.

Ke zrušení karenční doby se na Facebooku vyjádřila i poslankyně Evropského parlamentu za KSČM Kateřina Konečná.

„Po prvním červencovém dni se stane samozřejmostí to, co bylo zaměstnancům deset let v podstatě upíráno. Když onemocní, můžou marodit doma, nepřecházet nemoc v práci a na zdraví neohrožovat sebe i kolegy. Cesta k té samozřejmosti ale byla poměrně trnitá. Pravice včetně hnutí ANO všemi svými silami zrušení tzv. karenční doby úspěšně blokovala. A nutno připomenout, že sociální demokraté, kteří její zrušení dnes „prodávají“ jako svůj úspěch, mohli její konec slavit už dávno,“ napsala Konečná a dodala, že zrušením karenční doby končí období trestání pracujících.

Karenční dobu zavedla vláda ODS pod vedením Mirka Topolánka. Zaměstnanci díky zavedení tohoto opatření nedostávali během prvních tří dnů nemoci žádné peníze.