Kyklop (USS Cyclops) pojmenovaná po postavě z řecké mytologie byla postavena pro americkou flotilu v roce 2010. Byla to skutečně obrovská loď o výtlaku téměř 20 tisíc tun. Dopravovala hlavně uhlí pro americkou armádu. 16. února 1918 opustil Cyclops přístav v Riu de Janeiru a vydal se na sever. Na palubě měl 306 cestujících (podle jiných dat 309), kromě toho měl dopravit 10,8 tisíc tun manganové rudy. 

Naposledy byl Cyclops spatřen u Barbadosu. Pak zmizel, a nikdo ho již neviděl. Nehledě na rozsáhlé pátrání, nebyly nalezeny ani úlomky, ani stopy, ani těla. Mělo se za to, že loď potopila německá ponorka, ale Německo to popřelo. Existovala ještě jedna verze, že se loď potopila za nečekané bouřky. Odpůrci této teorie ale trvají na tom, že by živel zanechal aspoň nějaké důkazy neštěstí. Navíc panovalo v den zmizení lodě dobré bezvětrné počasí. Stalo se to v části Atlantiku známé jako Bermudský trojúhelník nebo také Ďáblův trojúhelník. Právě ten, kde za záhadných okolností zmizely stovky letadel a lodí. 

Průzkumníci ale dospěli po prostudování dokumentů k závěru, že nic záhadného na zmizení Cyclopsuse nestalo. Problémy vznikly nejspíš kvůli přetížení lodě. Informují o tom britská média. Bylo zjištěno, že kapitán USS Cyclops zapsal do lodního deníku, než opustil Jamajku, několik problémů. Byl tam záznam o poruše motoru, také o tom, že loď není přizpůsobena na dopravu takových velkých objemů těžkých nákladů. Zkrátka, Cyclpos byl hrozně přetížen. Ze záznamů po krátké zastávce na Barbadosu je jasné, že loď plula s velmi nízkým ponorem, a že jí fungoval pouze jeden motor. 

Závěry britských novinářů ale nejsou žádnou senzací. USS Cyclops byl vyvinut a vyprojektován právě na dopravu uhlí, a nikoli rudy. Slabá konstrukce, nepřizpůsobená na tento náklad, a také závady pohonu, mohly způsobit havárii. Již dříve na to poukázali američtí experti.

​Milovníci anomálních verzí napočítali maximálně 150 případů záhadného zmizení letadel a lodí v Bermudském trojúhelníku. První záznam přitom pochází ze začátku 16. století. Takže za více než pět století měl zmizet obrovský počet techniky, což se ale nestalo. V době První a Druhé světové války tam padaly letouny a bombardéry kvůli chybám pilotů, špatnému zařízení, špatným povětrnostním podmínkám. Tyto případy nebyly dobře vyšetřeny, a nakonec dostaly mystické vysvětlení. Mimochodem, v 21. století nebyl v Bermudském trojúhelníku zaznamenán žádný incident, i když právě přes tuto část Atlantiku vede největší a nejfrekventovanější trasa a lodě i ponorky mizí beze stopy, jak víme, nejen tam.