Americký prezident vyvinul, podle jistých zpráv, nátlak na Brazílii, Turecko, Austrálii a Saúdskou Arábii ve snaze je přesvědčit, aby své sliby ohledně snížení emisí uhlíku nenavazovaly na Pařížskou dohodu o klimatu.

V určitou chvíli se zdálo, že se lídrům vůbec nepodaří podepsat společné prohlášení. Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, autor dohody o klimatu, varoval, podle některých údajů, že nepodepíše společné prohlášení, nebude-li v něm nic řečeno o jeho dílu.

Odsouhlasené komuniké bylo nicméně opakem dřívějších prohlášení 19 z 20 členů skupiny o „nezvratnosti“ Pařížské dohody, a nutnosti realizace jejích bodů v plném rozsahu.

Stejně jako na loňském summitu G20 v Argentině, se v deklaraci psalo o tom, že USA vystoupily z dohody, a nepovažují její splnění za svoji prioritu.

Jeden vysoký britský úředník se přiznal, že proces sepsání daného dokumentu byl „nesnadný“. Podle jeho slov, úředníci, kteří dělali předběžnou práci pro své lídry, strávili „dlouhou noc“ hledáním vhodných formulací pro komuniké, a to nejen ve sféře klimatu, ale také obchodu.

Britská premiérka Theresa Mayová uvítala konečný výsledek, ale poznamenala, že jeho dosažení nebylo lehké. Rovněž zdůraznila, že pokládá za úspěch sestavení deklarace, kterou podepsalo všech 20 členů skupiny.

Ve svém prohlášení, které bylo zjevně adresováno Trumpovi, vyslovila Mayová naprostou podporu mezinárodních institucí, a systémů založených na pravidlech, jež tvoří základ světového obchodu a bezpečnosti.

„Hluboce věřím v závažnost mezinárodní spolupráce a kompromisů,“ poznamenala. „Tento týden v Osace jsme tvrdě pracovali, abychom překonali rozpory mezi státy G20 v některých velkých problémech našeho pořadu jednání.“

„Nebylo to snadné, avšak dosáhli jsme jistého pokroku. Mám i nadále za to, že jsme silnější, když pracujeme spolu,“ řekla na závěr Mayová.