Demonstrace Milion chvilek jsou počinem, který se nemine účinkem pouze tehdy, bude – li do příběhu implantován dramatický prvek. Jinak – vyšumí. Jsme uprostřed revoluce – nejen té u nás, v malém Česku. Jde o všechno – a proto je také všechno možné. Mnohé nasvědčuje tomu, že bude uměle vytvořen prvek násilí – a to tak, aby “za to mohl Babiš”.
Přesvědčovat účastníky demonstrací o “úplné pitomosti” Milionu chvilek nemá smysl. To je jako přesvědčovat lumíky, že jdou špatně.
Lumíci se vrhají do propasti, nad nimi krouží dravci |
Bývalý disident, signatář charty 77 a ministr Zemanovy vlády, diplomat Jaroslav Bašta k tomu říká. “Pokud se revoluce tohoto typu míjí účinkem, tedy nedosahuje kýženého cíle, bývá do ní implantován prvek násilí. V případě demonstrací Milion chvilek se to může zdát nereálné. Skutečností se to však může stát ve chvíli, kdy někoho, kdo stojí za těmito demonstracemi, napadne, že by to šlo.”
Samozřejmě – jde jen o peníze. V našem případě o miliardové majetky šlechtických rodů (Benešovy dekrety), zakázky na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, nákup amerických zbraní (tanky, stíhačky, rakety) proti neexistujícímu nepříteli, výstavba sítě 5G, celkové ovládnutí zemí na západ od ruských hranic atd.
Propagandou nezatížená část veřejnosti si často klade otázku, kam to povede, jaké bude vyústění organizovaných protestů tzv. Milion chvilek. Často se objevuje názor, že jsou tak pitomé, že prostě časem vyšumí.
Dodnes není jasné, kdo byli tito odstřelovači, díky jejichž akci došlo na Ukrajině ke změně režimu, respektivě – kdo je najal. Jsou dvě základní varianty. Podle první šlo o vojáky z ukrajinské policejní elitní jednotky Berkut, která se vymkla z kontroly (byl vydán jasný příkaz nestřílet).
Podle druhé teorie stály za střelbou nadnárodní elity (tedy jejich prodloužené prsty). Jaké elity? K tomu snad jen tolik, že Spojené státy měly v době nepokojů a před nimi v Kyjevě desítky “poradců” (jak vyplynulo během prezidentských voleb v USA, a to z obou stran, jak od republikánů, tak od demokratů). Motiv USA k organizování převratu na Ukrajině je celkem nasnadě: Oslabit Rusko.
Po akci ostřelovačů na Maidanu |
U nás se zatím “povedla” jen první fáze, kdy se podařilo díky vlivu médií (Česká televize, Bakalovo impérium atd.), sociálních sítí a momentu generační výměny vytvořit náladu, které zplodila masové demonstrace. Tady to zatím končí. Premiér neodstoupí, prezident neodstoupí, zrušení Benešových dekretů nebude, dostavba Temelína pro USA nebude,zbraně Lockheed Martin nevíme, naopak zřejmě bude čínská 5G.
Tohle rozhodně není situace “za ty prachy”, které už byly vloženy na vytvoření revoluční nálady a organizaci demonstrací (odhadem cca 100 milionů od podzimu 2018).
V tomto případě to ale stačit nebude. Společnost je polarizovaná jako nikdy předtím (“dobrá práce”) a všechno je prošpikováno sociálními sítěmi tak, že bez fotky není realita. Takže to musí to realita. Ty děje se musí stát, nebo se musí stát aspoň něco, co by bylo vhodné pro patřičný mediální výklad. Stačí okamžik, momentka, symbol stejně srozumitelný, ale mnohem emocionálně silnější, než je čapí hnízdo. To je jen směšné.
Pro vytvoření takové reality stačí jedna fotka.
V případě demonstrací Milion chvilek to za současné situace půjde “nastavit” jen těžko i proto, že je ministr vnitra nebožák ze sociální demokracie. Mnohem vhodnější by bylo, kdyby byl v onu”správnou chvíli” ministrem vnitra někdo z Babišova hnutí ANO, nebo ještě lépe – aby spadalo ministerstvo vnitra přímo pod Babiše. Do podzimu se může semlít věcí…
Přes prázdniny mají “naštvaní” demonstranti pauzičku, je třeba se trochu opálit, tak vše směřuje k 16. listopadu 2019. Klíčová demonstrace se bude konat na Letné v předvečer 17. listopadu, tedy den před 30. výročím Velké sametové revoluce.
Znovu ale připomeňme, jak důležité je načasování. Na Ukrajině začaly protesty na podzim 2013, tedy krátce po polovině volebního období. Prezident Viktor Janukovyč předtím zvítězil v řádných a mezinárodně kontrolovaných volbách v roce 2010, řádně volby měly být v roce 2015. Dva roky před volbami? Nejvyšší čas? Ještě aby tak byl demokraticky zvolen znovu!
Tehdy ovšem byli konstruktéři revolucí nabuzení úspěchem tzv. Arabského jara, kdy došlo ke krvavým převratům v takřka deseti arabských zemích. Ukrajina není Česko a ony “smějící se bestie” mají, zdá se, smysl pro humor.
Mylná představa, že prostě prostě stačí implantovat model “aktivistky z lidu” na české poměry, dát průchod kreativitě organizátorů a demonstrantů a že se o zbytek postará Česká televize a na ní ideologicky napojená média.
To by byla mejlka. A doufejme, že k ní dojde.
Že to vyšumí dřív, než si toho organizátoři všimnou. Za těchto okolností by premiér Babiš získal to, co potřebuje nejvíc: čas.