Otec s malou dcerkou se utopili při pokusu o ilegální přechod řeky Rio Grande tvořící přírodní hranici mezi Mexikem a USA. Snímek jejich ke břehu vyplavených mrtvol, kdy dcerka objímá svého otce, podle ČTK obletěl celý svět a stal se symbolem utrpení migrantů. Bezesporu smutná událost. Fotky utonulých, plačících nebo trpících migrantů plní přední stránky novin a vyhrávají fotografické soutěže. Co takhle pro vyváženost symbol utrpení našinců? Nějaká fotka oběti migrantů, plačících pozůstalých nebo oběti znásilnění by nebyla?

Abychom si udělali ucelenější obrázek o tom, co se nám snad média, fotografové a následně politické elity skrze články a snímky zaměřené na, jak jsme říkali v PR, „HLP“ (hluboký lidský příběh), snaží sdělit, vraťme se k některým starším srdceryvným snímkům s obdobnou tématikou.

 

Snímek, který měl Evropě otevřít oči…

Předpokládám, že si většina z nás zřejmě vybaví fotografii utopeného syrského chlapce Ajlana Kurdího z roku 2015, na které leží v písku turecké pláže.

„Snímek, který má podle tisku Evropě otevřít oči“ nebo „Historik umění: Obávám se, že během krize přijdou další ‚ikonické‘ snímky“. To jsou dvě z reportáží České televize z té doby, přičemž jenom namátkou zadáno do Googlu mi z podzimu toho roku vyjelo jen na webu České televize minimálně pět článků vztahujících se k tomuto chlapci.

„Evropou otřásla fotografie mrtvého chlapce. Otevře se uprchlíkům? ptají se britská média,“ napsaly tehdy třeba Lidové noviny. Podobný titulek zvolily Novinky: „Pohnou drastické fotky utopeného syrského dítěte Evropou? ptají se média.“

Jak vidíme, v té době nám média dokonce sama otevřeně přiznávala, k čemu by snímek (a příběh chlapce za ním) mohl, nebo spíše měl, vést.

Snímek, který měl otevřít oči Americe

Jedním z novějších „ikonických“ snímků je pak celkově vítězná fotografie letošní soutěže World Press Photo, na které je plačící holčička na hranici mezi Mexikem a USA. Opět téma migrace.

Samozřejmě že téma migrace je u fotografií logické, jelikož v posledních letech rezonuje. A to jak Evropou, kam se (ne)řízeně valí, byť aktuálně zřejmě v menším počtu, migranti z Afriky a arabských zemí, tak Spojenými státy, kam se zase snaží dostat migranti z latinskoamerických zemí.

Vyvážené informování, nebo citové vydírání a manipulace?

K zamyšlení každého z vás dávám následující. Pamatujete si jeden jediný ‚ikonický‘ srdceryvný snímek oběti kriminality migrantů? Snímek plačících pozůstalých nebo uslzené oběti znásilnění? Byl nějaký takový snímek alespoň zařazen do nějaké fotografické soutěže? O umístění na špici ani nemluvě…

Uvažte sami, zda cílem těchto ‚symbolických‘ snímků (a nesnižuji teď vyobrazené neštěstí) je vyvážené informování o realitě, nebo zda je záměrem citové vydírání a manipulace čtenářů žádoucím uměle multikulturním směrem.

 Tomáš Vyoral

 https://www.iprima.cz/