„Vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným změnám... Prvním krokem musí být změna společenského klimatu, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry a tolerance.“Text Několika vět sice vyšel před třiceti lety, jeho slova jsou ale aktuální i dnes,“ stojí v Drahošově příspěvku na sociální síti.

Nepochopení na sociální síti?

Jeho slova se však na sociální síti příliš nesetkala s pochopením. Bývalý prezidenstký kandidát, který v posledních volbách soupeřil o křeslo hlavy státu s Milošem Zemanem, se tak musel vyrovnat i s posměchem a kritikou.

„...Nechte si to svoje moralizování pro děti na přednášku, beztak to jsou dítka starých struktur, jako jste Vy… :))) Směšné...“ napsal jeden z komentujících.

​I další uživatel Twitteru se do Drahoše tak trochu pustil: „Především musí, pane profesore, chodit lidé k volbám a opoziční strany se svými lídry něco nabídnout.“

„Tento tweet je bezobsažný plk, za jehož slova se dají dosadit nejnedemokratičtější prvky liberální zvůle,“ myslí si další z komentujících.

Někteří tak neváhali a srovnali Drahošova slova s „revoluční výzvou“. Ta se dle nich ale pronáší poněkud jinak.

Další lidi zajímalo to, koho tedy bývalý prezidenstký kandidát chce u moci, když se mu nelíbí vláda Miloše Zemana a Andreje Babiše. Odpovědi se však nedočkali.

Našli se ale i jedinci, kteří dali senátorovi za pravdu:

„Ano, pravda... Jenže nejsmutnější je, že právě Zemana, Babiše, Okamuru, Filipa a spol. drží u moci lidé, lidé této země… Ti jim dávají možnost páchat takové, hlavně morální, škody... Bez nich by totiž zmínění byli ničím... Morální úroveň víc než poloviny národa je UBOHÁ.“

Charta 77

Drahoš ve svém příspěvku zmiňuje Chartu 77, což byla neformální československá občanská iniciativa, jež kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv v Československu. K dodržování takových práv se totiž země zavázala, když podepsala Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách.

Uvádí se, že protestní text vznikl koncem roku 1976.  A dle úvodního prohlášení je Charta 77 „volné, neformální a otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě“.

Současné dění v ČR – demonstrace a vládní krize

Senátor se ve svém postu snažil oslovit lid, aby se současným stavem společnosti něco dělal. Narážel tak na demonstrace, které v Česku v posledních týdnech probíhají. Jejich organizátorem je spolek Milion chvilek pro demokracii a jsou primárně zaměřeny na Andreje Babiše. Lidé tak požadují jeho demisi. Nelíbí se jim, že je premiér trestně stíhán a že je dle auditní zprávy Evropské komise ve střetu zájmů.

O tom, že s vládou Andreje Babiše v poslední době není spokojeno spousta lidí, svědčí i skutečnost, že opozice vyvolala hlasování o nedůvěře. To však nakonec jeho vláda ustála, jelikož opozice ani po dlouhém jednání neshromáždila dostatek hlasů. Poslanci ANO a ČSSD vládu podpořili a svým způsobem ji podpořilo i KSČM, jehož poslanci se hlasování zdrželi. 

​

Dalším problémem, s kterým se nyní Česko potýká, je kauza kolem odvolání současného ministra kultury Antonína Staňka. Ten podal demisi již v půlce dubna, ale Zeman jeho demisi nepřijal. Ve čtvrtek 27. června prezident argumentoval tím, že ústava nestanoví lhůtu, v níž má prezident reagovat na návrh výměny ministrů. Na čtvrteční tiskové konferenci na Vysočině pak oznámil, že o přijetí rezignace dosavadního ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) bude rozhodovat až po vyšetření trestního oznámení, které dotyčný podal. Prezident tak odmítl přijmout ultimátum, které mu dalo ČSSD. Uvedl, že tento stranický krok považuje za drzost.

ČSSD původně prohlásilo, že pokud k odvolání Antonína Staňka a jmenování nového ministra Michala Šmardy do stanoveného termínu 30. června nedojde, pak premiér Andrej Babiš od šéfa ČSSD Jana Hamáčka obdrží dopis, podle kterého by měla být na prezidenta podána kompetenční žaloba. Nicméně termín, který Hamáček stanovil, je poměrně dost šibeniční.

Jedinou osobou, která může tento spor u Ústavního soudu kvůli neodvolání či nejmenování ministra vyvolat, je právě předseda vlády. Andrej Babiš však nevidí jediný důvod, proč by měla být na prezidenta podána kompetenční žaloba.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka prohlásil, že pokud žaloba nepřipadá v úvahu, pak by měli sociální demokraté odejít z vlády. Ve hře je tak jejich konec ve vládě. A pokud by opravdu všichni ministři za ČSSD složili své funkce, pak by je podle koaliční smlouvy měli následovat i poslanci z hnutí ANO. V takové chvíli by tedy kabinet padl.

Miloš Zeman je však připraven přijmout dne 2. července v Lánech premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu ČSSD a místopředsedu vlády Jana Hamáčka a projednat s nimi výměnu ministra kultury, kterou požaduje koaliční ČSSD. V minulosti však několikrát naznačil, že Šmardu jmenovat nehodlá.