Vztahy mezi Spojenými státy a Tureckem se dostaly do krize poté, co se Ankara rozhodla nakoupit ruské systémy protivzdušné obrany S-400. Ve Washingtonu tvrdí, že ruské systémy nejsou kompatibilní s obrannou infrastrukturou Severoatlantické aliance a obávají se, že by se s jejich pomocí Rusko mohlo získat informace o charakteristikách nové víceúčelové stíhačky páté generace F-35.

Američtí zástupci proto Ankaru varovali, že mohou vyloučit Turecko z programu F-35, přestože se Turecko podílelo na výrobě těchto strojů. Média informovala i o přípravách dalších sankcí.

Ankara však tvrdí, že se dodávky ruských systémů uskuteční již v první polovině července. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pátek novinářům oznámil, že součástí dohody je i částečný transfer technologií.

Po jednání Trumpa a Erdogana v Ósace se ale zdá, že spory o nákupu ruských systémů byly vyřešeny. Turecká hlava státu novinářům oznámila, že žádné sankce Washington na Ankaru neuvalí.

„Slyšeli jsme od něj osobně, že k tomu nedojde,“ komentoval Erdogan otázku amerických sankcí. „My jsme se Spojenými státy strategičtí partneři a strategičtí partneři nemají právo vměšovat se do suverénního práva Turecka.“

Dříve na tiskové konferenci Trump na otázku, zda USA uvalí na Turecko sankce, přímo neodpověděl. Uvedl, že se o záležitosti jedná, ale připustil, že se nejedná o jednosměrnou uličku a že obě strany zvažují různé možnosti.

Oba lídři spolu jednali kolem 40 minut. Následně Bílý dům vydal prohlášení, ve kterém stojí, že Trump vyjádřil své obavy o dodávkách S-400 a vyzval Turecko, aby spolupracovalo s USA v oblasti obrany a posílilo tím NATO. V tureckém prohlášení zase stojí, že se Trump vyslovil pro řešení sporu, které by neuškodilo bilaterálním vztahům.

Novinářům Trump řekl, že Spojené státy nejednaly s Tureckem férově, ale obvinil z toho předchozí administrativu Baracka Obamy, která blokovala dodávky amerických systémů protivzdušné obrany Patriot.

„Předešlá administrativa je nenechala koupit (pozn. systémy Patriot). Proto (pozn. Erdogan) jde do Ruska a uzavře dohodu na dodávky S-400,“ poznamenal Trump. Hned, jak je koupil, lidé se na něj opět obrátili a řekli: ‚Hleďte, nechceme, abyste používal tyto systémy, protože to nejsou systémy NATO‘,“ uvedl. „Nechovali se k němu moc fér,“ řekl americký prezident.

Trump rovněž oznámil, že hodlá navštívit Turecko, ale datum návštěvy zatím nebylo stanoveno. Dříve tento týden Erdogan uvedl, že by americký prezident mohl navštívit Turecko již v červenci.

Zakázané systémy

Rusko a Turecko uzavřely dohodu ve výši 2,5 miliardy dolarů na dodávky systémů S-400 v prosinci 2017. V prosinci 2018 Spojené státy nabídly Turecku systémy Patriot za 3,5 miliardy dolarů. Ankara však uvedla, že tyto podmínky dohody jí nevyhovují. Následně Spojené státy ukončily výcvik tureckých pilotů pro stroje F-35. Turecko ale stále očekává, že dostane již objednané letouny.

„Zaplatili jsme Spojeným státům 1,4 miliardy dolarů,“ uvedl Erdogan. „Coby spoluvýrobce nám byly dodány čtyři stíhací letouny F-35, stále ale musíme dostat 116 letounů,“ sdělil.

Svůj záměr nakoupit systémy S-400 oznámila v roce 2015 i Indie. Samotná dohoda v hodnotě 5,43 miliardy dolarů byla podepsána v roce 2018 během návštěvy ruského prezidenta Indie. Dodávky mají začít po roce 2020.

Před nákupem varovalo Indii americké ministerstvo zahraničí a vyzvalo, aby Nové Dillí zvážilo nákup jiných zbraní.

„Co se týče S-400 vyzýváme naše spojence a partnery včetně Indie, aby odmítli transakce s Ruskem, které mohou aktivovat sankce CAATSA (pozn. zákon o odporu protivníkům Ameriky prostřednictvím sankcí),“ uvedlo v prohlášení americké ministerstvo zahraničí. „Teď vyzýváme Indii, aby zvážila alternativy,“ stojí dále v prohlášení.

Zákon CAATSA z roku 2017 umožňuje Washington uvalit sankce na jakýkoli stát, který si pořídí ruský vojenský hardware. Indický ministr zahraničí Vijay Keshav Gokhale v pátek v japonské Ósace ale prohlásil, že Indie od nákupu S-400 nehodlá odstoupit.