Pohodlí se změnilo na haldy smetí

Za plasty se označují tuhé organické polymerní materiály. Molekuly polymerů jsou velmi dlouhé a skládají se z velkého množství opakujících se článků. Díky tomu vzniká plastičnost. Velmi důležitou vlastností je také lehkost.

Jedinečné vlastnosti plastů byly příčinou toho, že se jim začala dávat přednost před dřevem, kovem a papírem. Ročně se na zeměkouli vyrábí 348 milionů tun plastu. Za celou dobu jeho výroby vyrobil světový průmysl 8,3 miliardy tun. Problém je v tom, že celý tento objem nikam nezmizel, je stále vedle nás: v lesích, na plážích, na smetištích, na dně oceánů a na mořském pobřeží.

Mikroplast se stává potravou

V 70. letech začali vědci poprvé hlásit mikroskopické částice plastu, které se objevují ve vzorcích mořské vody. Jak píší italští vědci, mikroplast vzniká při praní v pračkách oděvů ze syntetických látek. Kanalizací se dostávají částice a vlákna do čisticích zařízení, a protože jsou velmi malé, dostávají se přes všechny filtry do řek a jiných vodojemů. Experimenty ukázaly, že z každého kilogramu syntetických látek se dostává do odpadních vod desítky a stovky miligramů plastových vláken.

Ke znečištění vodního prostředí přispívají také mikroskopické kuličky přidávané do kosmetických výrobků: sprchových gelů, scrubů, pleťových vod a zubních past. Kanalizací se také dostávají do světového oceánu.

Mikroplast se stává v oceáně součástí potravního řetězce. Pohlcuje ho plankton, s ním pak i ryby, měkkýši, velcí mořští živočiši a ptáci. Dál se s plody moře dostávají do lidské potravy. Odkud by se jinak vzali v našich výkalech?

Plast škodí přibližně 660 druhům. Považuje se za jednu z hlavních hrozeb biologické rozmanitosti v mořích. Je jasné, jak škodí rybářské sítě třeba lachtanům, není ale zatím jasné, jak působí na živé organismy mikroplast. Předpokládá se mj. poškození trávicí soustavy, narušení procesů chemické komunikace mezi druhy a snížení populace mikrořas.

Zpracování plastu se nevydařilo

Jak píše časopis Nature, mnohé bohaté země posílaly plastový odpad na zpracování do Číny. V roce 2017 zavedla Čína dočasné moratorium na dovoz neprůmyslového plastu, což vyvolalo paniku na trhu. Vývozci ho museli zpracovávat sami, nebo posílat plastový odpad do jiných asijských zemí. Není ale jasné, co tam s tím odpadem dělají. Není vyloučeno, že ho prostě vyhazují do oceánu.

Vědci z Nového Zélandu a USA spočítali, že se ročně ve světě dostává v průměru skoro 80 milionů tun plastu na smetiště, odtamtud do životního prostředí.  Do roku 2060, nebude-li potřeba plastu menší, se zvýší objem nikomu nepatřícího odpadu trojnásobně – na 213 milionů tun ročně. Lví podíl tohoto odpadu bude připadat na Indii, Čínu a jiné asijské a africké země. Přičemž mnohé z nich do té doby sotva zařídí jeho zpracování.