Prezident Miloš Zeman byl po cestě po  Vysočině i tentokrát ve formě a na novinářské otázky, které se týkaly osudu docenta Staňka působícího stále na Ministerstvu kultury coby z Pražského hradu neodvolaný ministr, prezident jednomu novináři sdělil, že je mladý a tak se vyřešení situace na Ministerstvu kultury určitě dožije.

O mládí  se hovořilo i při jiné příležitosti. "Já jsem mladý a krásný," řekl český prezident, když odpovídal na další otázku, ale tím  citelně naboural své nedávné prohlášení sdělené Zuzaně Čaputové, ve kterém  hovořil pouze o své kráse.

Naskýtá se otázka: Co se tak dramatického stalo od návštěvy slovenské prezidentky, že český prezident posunul dramaticky hranici mládí směrem k ročníku  svého narození? A to si vůbec nedovolíme optat, zda ví o tomto posunu  i prezidentova manželka.

Vysvětlením může být hláška z úžasného filmu Císařův pekař a pekařův císař natočeného v roce 1952. Ve filmu  hlavní postava císař po požití znánlivého elixíru mládí ohlásí svému komorníkovi ... "Omládli jsme, hopsa, hejsa, do Brandejsa."  Vše by souhlasilo až na ten Brandejs.  Takže ...  "Omládli jsme, hopsa, hejsa, na Vysočinu." Souhlasíte,  pane prezidente?

Na konci filmu s Janem Werichem je ještě jedna zajímavá  hláška, kterou prohlásí postava císaře, když mu postava pekaře oznámí, že nebude místo císaře vládnout, jak je mu navrženo,  protože se císař nejdříve musí historicky znemožnit.

"Tak si dělej, co chceš a já se jdu tedy historicky znemožnit," říká ve filmu císař, což uvádíme ovšem s výrazným upozorněním, že  ten film s Janem Werichem  byl natočený už v roce 1952 tedy v době, kdy ministrem kultury zcela určitě nebyl žádný sociální demokrat z Olomouce nebo z Nového Města na Moravě,  ale ministrem kultury dokonce nebyl  ani žádný komunista. Jak je to možné? V roce 1952 totiž československá státní správa  neměla ministerstvo kultury.

(ps, Prvnizpravy.cz, foto: z přenosu ČT24)