„Polsko, Rumunsko, Česká republika, Slovensko a další,“ uvedl v odpovědi na otázku, jaké země východní Evropy vyrábí sovětské zbraně bez licence.
Ředitel také poznamenal, že mnohé země bývalého Východního bloku dnes nechtějí přistoupit na kompromis s Ruskem, a to ohledně otázky prodloužení platnosti licencí pro výrobu sovětských zbraní.
„Dnes jsme v právním vakuu – snaží se nám říci: Poslouchejte, čas uplynul, Sovětský svaz je pryč, proč se nás obracíte se svými licencemi, které podle všeho dávno vypršely, a v tomto životě nikomu nic nedlužíme,“ řekl Šugaev.
Zároveň dodal, že Ruská federace byla v této věci schopná dosáhnout dohody o urovnání s Maďarskem.
V rozhovoru Šugaev rovněž uvedl, že Rusko dodává zbraně do 51 zemí světa a v roce 2018 vydělalo více než 15,5 miliardy dolarů.
„Na základě výsledků roku 2018 jsme překročili 15,5 miliardy… 51 zemí,“ upřesnil.
Tři roky za sebou se dařilo ruský vývoz zbraní udržet ve výši 15 miliard dolarů. Na konci roku 2018 však celková objednávka dosáhla přibližně 55 miliard dolarů.
Minulý rok šéf generálního štábu armády České republiky Aleš Opata prohlásil, že jednou z priorit AČR je snížení závislosti na Rusku, a to v důsledku postupného přechodu od ruské, resp. sovětské, výzbroje. Jedná se především o vrtulníky Mi-24, obrněnce BMP-2 a popřípadě i o tanky T-72. Těch má česká armáda v současné době k dispozici celkem 149, z nichž 119 tanků tvoří model T-72M1 a zbylých 30 pak modernizované T-72M4 CZ.
Dále v pátek 21. června podepsalo české ministerstvo obrany smlouvu se společností Eldis Pardubice, a to na pořízení 62 obrněných vozidel Titus 6x6. Předmětem dané zakázky má být 42 ks kolových obrněných velitelsko-štábních a spojovacích vozidel a 20 ks kolových obrněných vozidel MKPP. Hodnota zakázky činí 6,072 miliardy korun včetně DPH s tím, že dodávky obrněnců budou probíhat v letech 2022-2023.