Toto centrum funguje v Kyrgyzstánu od roku 2002. Do divoké přírody vypouští pouze ta zvířata, která dokáží přežít.

Alsu a Kolučka mimo voliéru už nedokáží přežít. Už si nedokážou obstarat potravu. Maso jim dávají z rukou, vodu jim nalévají do misky.

Nyní v zemi zbývá 300 - 500 irbisů. Zvíře je zařazeno mezi ohrožené druhy. Příčinou jejich úbytku je pytláctví. Podle státní agentury pro ochranu přírody se počet sněžných leopardů v devadesátých letech snížil na sto jedinců.

V posledních 5 letech se Vláda Kyrgyzstánu usilovně snaží oživit jejich populaci.

Irbisové obvykle žijí ve výšce přes 3 000 metrů a loví horské ovce a kozy. Zánik irbisů by mohlo přivést k nadměrnému přibývání dobytku v řídkých horských oblastech a nedostatku potravinových zdrojů pro další divoká zvířata.

V roce 2013 Kyrgyzstán s 12 zeměmi podepsal dohodu o tom, že se aktivně ujme záchrany Irbisů v rámci globálního programu jejích ochrany.