Podle vyhlášky přijaté minulý čtvrtek by měla Praha do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent a přejít na bezuhlíkový stav do roku 2050. K vyhlášce se také schválil okruh opatření, pomocí kterých by mělo město stanoveného cíle dosáhnout. Mezi stanovenými aktivitami je nákup energií z obnovitelných zdrojů, omezení topení pevnými palivy nebo podpora dopravních prostředků s jinými než spalovacími motory. Nicméně navržené kroky byly některými zastupiteli kritizovány kvůli obecnému rozsahu.

Podle náměstka primátora Petra Hlubučka tak Praha začne být odpovědná za množství vyprodukovaného CO2 na svém území. Balíček detailního návrhu by podle Hlubučka měla zpracovat speciální komise do jednoho roku. Sputnik se obrátil na bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka (strana LES) s prosbou o podrobnější komentář o opatřeních. Prozatím jsme jeho odpověď neobdrželi.

Přijatá vyhláška má i své oponenty. Svůj názor Sputniku sdělil Tomáš Portlík: „Moje výhrady nesměřuji k záměru ochrany životního prostředí, ale k tomu, že pan Hlubuček tisk řádně nepřipravil, neprojednal a je to na jeho kvalitě znát. Na otázku, jak chce deklarovaných cílů, ke kterým Prahu v následujících letech zavazuje, dosáhnout, odpověděl, že ani ostatní města při schvalování tohoto závazku nepopsala konkrétní cestu.“

Podle pana Portílka zmíněnému dokumentu nepředcházelo projednání s dalšími subjekty, kterým by z toho plynuly náklady. „Myslím si, že je to škoda, protože pokud se město má vydat politikou snižování emisí, zvyšování retence vod, zvýšením používaní recyklovatelných materiálů apod., je potřeba to projednat s veškerými zainteresovanými organizacemi tak, aby v tom bylo zapojeno co nejvíce subjektů s co nejefektivnějšími náklady,“ prohlásil Portílek. Závěrem místostarosta dodal, že podle něho se jedná především o politické zviditelnění. „Bez těchto argumentů a obsahu vnímám schválený dokument jako snahu o politické zviditelnění před skutečným zápalem pro věc,” uvedl.

Pokud se podíváme na čísla od Eurostatu, Česká republika se zařadila na jedno z posledních míst v úrovni snižování emisi za rok 2017 až 2018. Jedná se o pouhých 0,1 procenta oproti minulému období. Průměr snížení uhlíkových emisí v Evropské unii činí 2,5 procenta. Lídrem ve snížení emisí je Portugalsko, Bulharsko a Irsko. Hodnoty CO2 se nezvyšovaly po dobu tří let až do roku 2016.  Ekologové se domnívali, že tento stav bude pokračovat i nadále. Byl způsoben tím, že Čína byla schopna snížit své emise pomocí snížení spotřeby uhlí. V roce 2017 však úroveň CO2 vzrostla o 1,7 % a v roce 2018 na 2,7 %.  

Klimatická nouze

​Navzdory uvedeným ukazatelům vlivu CO2 na globální změnu počasí se o problému dávno diskutuje. Nehledě na dlouholeté studie a velké vědecké týmy část veřejnosti zpochybňuje deklarovaný dopad CO2 na změnu podnebí. Například Tom Yulsman pro portál discovermagazine.com psal, že CO2 neměl znatelný vliv na klima za 600 milionů let až do doby 15–20 let, kdy byla vynalezena uhlíková daň. Proto z jeho hlediska lze jakékoli údajné klimatické účinky ignorovat. Lze podle Yulsmana vyvodit myšlenku, že liberální vědecký establishment vymyslel teorii, že oxid uhličitý hraje roli v klimatickém systému země na podporu zvyšování daní. K hlavním kritikům.

O splnitelnosti cílů stanovených pařížskou smlouvou o klimatu G21 píše ve svém článku Jilles van den Beukel. Autor poukazuje na to, že v globálním měřítku poměr paliv k obnovitelným zdrojům energií (vodním, větrným a solárním) zůstává stejný posledních 20 let, a to je přibližně 80 procent ku 3 procentům. Prozatím podle Beukela není jasné, jaký zdroj energií zmírní dopad konvenčních paliv na emise CO2. Navíc navržení změny by předpokládalo i zásadní změnu životního stylu obyvatel, včetně přechodu na elektromobily nebo vozy s alternativními pohony. Prozatím tento typ vozů není masově zaveden kvůli nákladům a chybějící infrastruktuře.

Městská část Praha 7 vyhlásila koncem května stav klimatické nouze a tím se zapojila do úsilí na ochranu životního prostředí a zmírnění dopadu klimatických změn. Hlavními opatřeními by měl být konec používání jednorázových plastů či využívání vozidel s ekologickým pohonem. Inspirací bylo připojení k desítkám měst po celém světě, včetně Velké Británie a Irska. Starosta Prahy 7 Jan Čižinský tak oslovil obyvatele, aby používali úsporné spotřebiče a žárovky, zateplovali dům, nepřetápěli, využívali solární energii a důsledně preferovali veřejnou dopravu. V půlce června se k ní připojila i Praha 6, a to z důvodu dopravního kolapsu. Tato metropolitní čtvrt hodlá podpořit elektromobilitu a zvýšit počet vodních prvků na svém území. Iniciativa Prahy 7 se však stala terčem ironie místostarosty Prahy 8 Tomáše Tatranského, který na tuto zprávu reagoval na své facebookové stránce: „…Konstatuji, že vedení Prahy 8  je připraveno poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům z Prahy 7, jejichž vlnu v nejbližších dnech očekáváme.“ Také ve svém komentáři varoval, aby všichni zrušili své plánované cesty na postižené území Prahy 7.

Nový klimatický závazek schválený zastupiteli Prahy by měl plnit Pařížskou dohodu, v rámci které se členské státy EU zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 procent v porovnání s rokem 1990. Dokument vstoupil v platnost od roku 2016. Smlouvu také podepsaly USA a Čína. Podle Ministerstva životního prostředí se Česká republika stala smluvní stranou dohody v listopadu roku 2017. K hlavním kritikům snížení emisí patří především automobilky v Německu a Česku, kterým hrozí značné snížení konkurenceschopnosti, a to z důvodu ohrožení zaměstnanců v sektoru a změny preferencí nakupujících.

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce