Příslušný dokument, který se týká politiky integrace Romů v Bulharské republice, byl představen parlamentu země již v dubnu.

Karakačanov připomněl nedávný počet násilných útoků Romů na Bulhary a zdůraznil, že kontroly romské populace nelze zavést bez přijetí koncepce.

Podle ministra je problém, že přes 30 let bylo chování Romů zametáno pod koberec a nekalé kruhy využívají současnou situaci pro své vlastní účely. Příslušné komise a výbory, které byly vytvořeny k vyřešení problému, prostě nefungují.

„Trváme na tom, že všechny státní politické síly, všechny orgány a státní správa, které jsou pro tuto problematiku relevantní, si byly vědomy toho, jak jsou nezbytná rozhodnutí a opatření proti krutostem Romů v naší zemi,“ uvádí se v prohlášení strany BMPO.

Karakačanov se odvolal na statistiku útoků za červen. V jednom z případů lidé romského původu několik dnů útočili na své sousedy a návštěvníky obchodů, 22. června byl v Sofii zabit místní obyvatel.

„Postoj BMPO je vyvolán poslední řadou drzých a zcela zbavených lidskosti a adekvátnosti útoků Romů na Bulhary, z nichž některé k naší lítosti skončily fatálně,“ uvádí zpráva.

Ministr obrany a vůdce strany také vyzval, aby se nezapomínalo na případy telefonického podvodu, prostituce a obchodování s lidmi, což také vedlo k zadržení Romů v romských čtvrtích.

Na své facebookové stránce v únoru Karakačanov oznámil, že vypracovaná strategie zahrnuje opatření pro boj proti kriminalitě mezi Romy, kontrolu sociální pomoci a plodnosti a zrušení romských ghett. Pro realizaci těchto opatření strana navrhla přilákat část romské populace, která byla plně integrována do společnosti a představuje autoritu ve svých oblastech.

V romské organizaci Amalipe, která se zabývá integrací romské populace do bulharské společnosti, uvedli, že navrhovaná koncepce do značné míry přeškrtává to, čeho již bylo dosaženo, a obsahuje opatření, která jsou již realizována. Návrh na omezení porodnosti v organizaci označili za diskriminační.

V dokumentu je navrženo omezení porodu u žen, které v péči státu ponechaly dvě nebo více dětí. Dále se navrhuje zavedení dobrovolné kontroly porodnosti mezi ženami z marginálního prostředí, které mají více než určitý počet dětí. Jedním z navržených opatření je potrat na úkor státu.

„I když byly zahaleny jako dobrovolné, spíše se podobají starým dobrým časům nacionálního socialismu a dalších totalitních ideologií,“ uvedli v Amalipe.

Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 se téměř 321 tisíc obyvatel Bulharska zařadilo romské etnické skupině - to je téměř 5 % obyvatel země a třetí největší etnická skupina po Bulharech a Turcích.

Jak je to s Romy v Česku?

V České republice jsou Romové nejpočetnější národnostní menšinou. Jejich počet se pohybuje kolem 240 000, čímž představují zhruba 2,2 % obyvatel republiky. Podle údajů poslední zprávy české vlády z roku 2018 o stavu menšiny polovina Romů v Česku je integrovaná do společnosti, avšak druhá polovina žije v sociálním vyloučení. Nejvíce jich žije v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, větší podíl vyloučených má však Olomoucký kraj. 

Podle zprávy postoj k Romům v Česku je stálé negativní, i když polovina z nich patří k inteligenci a střední třídě, proto jsou často diskriminováni.

Letošní březnový průzkum Evropské agentury pro základní práva (FRA) však ukázal, že situace Romů v Česku nevypadá až tak špatně ve srovnání s jinými evropskými zeměmi s vysokým počtem romských obyvatel. Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila, ale problémy zůstávají ve vzdělávání, zaměstnanosti a bydlení. Podle Jaroslava Klinga z FRA v ČR přijímají opatření k integraci Romů, ale jejich efekt nelze přesně změřit kvůli chybějícím údajům a statistice.