Podle slov dvou zdrojů, kybernetické útoky byly zahájeny kybernetickým velením USA ve čtvrtek večer. Operace byly připraveny předem, trvalo to týdny nebo dokonce měsíce, píší noviny. Pentagon navrhl tato opatření hned po útoku na ropné tankery v Ománském zálivu.

Tato varianta reakce na incident s americkým dronem, který byl sestřelen íránskými vojáky, souvisí prohlášeními Trumpa o tom, že si Washington nepřeje, aby jeho odvetná reakce způsobila v Íránu oběti na lidech.

List připomíná, že jde o první případ reálného kybernetického útoku USA po zřízení letos v květnu kybernetického velení, které bylo předtím jednotkou nižší úrovně. V roce 2018 podniklo operaci proti petrohradské Agentuře internetových průzkumů, kterou USA obvinily ze zásahu do amerických voleb.

Agentura Associated Press informovala dříve s odkazem na společnosti ve sféře kybernetické bezpečnosti, že Írán údajně také zvýšil v poslední době počet útočných kybernetických operací proti americké vládě a kriticky důležitým objektům infrastruktury USA.

Společnosti CrowdStrike a FireEye informovaly o zvýšení v poslední době počtu falešných dopisů vládním institucím USA, a také zaměstnancům ekonomických úřadů, včetně ropného a plynařského průmyslu. Jsou to zřejmě aktivity hackerů, kteří „pracují pro íránskou vládu“. Není ale jasné, jestli se těmto hackerům podařilo získat tajné informace.

Útok na Írán

Trump dříve prohlásil, že Washington byl včera připraven na útok proti Íránu, ale prezident si nepřál oběti na lidech. Poznamenal, že doufá, že se podaří vyhnout se válce s Íránem. Íránský vůdce Alí Chameneí také prohlásil, že Írán nehodlá válčit s USA, ale bude i nadále klást odpor Washingtonu.

Prezident USA napsal později na Twitteru, že se variantu útoku na Írán zachovává.

„Neodvolal jsem (pozn. rozkaz) útok na Írán, jak někteří nesprávně informují, ale pouze jsem ho v dané etapě pozastavil,“ napsal Trump.