„To ne. Podobné plány nemáme“, řekl Putin v rozhovoru pro televizní stanici Rossija 1.

Podotkl také, že se bude pokračovat v realizaci programů na rozvoj Dálného východu, a to včetně jižních Kurilských ostrovů.

„Budeme tam rozvíjet infrastrukturu. Jak víme, nedávno tam bylo otevřeno letiště,“ dodal prezident.

Když Putin v těchto dnech odpovídal na otázky novinářů, promluvil také o tom, že od schůzky s japonským premiérem Šinzó Abem očekává pokračování v dialogu, stejně jako jednání o mírové smlouvě.

Kurilská otázka

Rusko a Japonsko dosud po druhé světové válce neuzavřely mírovou smlouvu. Hlavní překážkou i nadále zůstává otázka jižních Kuril (ostrovů Kunašir, Šikotan, Iturup a Habomajských ostrovů), na něž si činí nárok Tokio, přičemž se odvolává na dvoustrannou Úmluvu o obchodu a hranicích z roku 1855.

Pozice Moskvy spočívá v tom, že tyto ostrovy byly dle výsledků války zařazeny do složení SSSR, a že je ruská svrchovanost nad nimi nesporná.

V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko Společnou deklaraci, v níž Moskva dala souhlas k tomu, že po uzavření mírové smlouvy může být projednána možnost předání Japonsku Habomajských ostrovů a Šikotanu. O Kunaširu a Iturupu však řeč nebyla. Následující jednání ale byla bezvýsledná. Není vyloučeno, že pozici Tokia ovlivnily USA, které pohrozily, že pokud Japonsko přistoupí na předání jen dvou kurilských ostrovů, ovlivní to návrat Okinawy.

Proces se zintenzivnil po schůzce lídrů Ruska a Japonska v Singapuru, k níž došlo loni v listopadu. Japonský premiér tehdy prohlásil, že se obě strany domluvily na urychlení jednání, a to na základě deklarace z roku 1956. Jde o vážný ústupek ze strany Japonska, protože až dosud byl jeho oficiální pozicí požadavek předání všech čtyř ostrovů a teprve poté uzavření mírové smlouvy.

Ruské úřady nejednou zdůraznily, že Japonsko musí především uznat výsledky druhé světové války, včetně ruské svrchovanosti nad jižními Kurilami.