Portál Parlamentní listy píše, že daný resort se soustředil především na zákony, jejichž části zrušil Ústavní soud. Naopak bez jasných výsledků stále zůstává zveřejňování dat a zavádění úhrady za pacientem či jednodušší vstup nových léků a technologií do úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Co se povedlo/nepovedlo?

Věc okomentoval také odborník Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA). Ten uvedl:

„Již je v platnosti nový zákon o úhradách zdravotnických prostředků a v legislativní přípravě také novela zákona o vstupu inovativních léků a zákon o elektronizaci zdravotnictví. Zpožděná je legislativa upravující obsazování správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven.“

Uvádí se však, že do legislativního procesu byl zahrnut rovněž návrh zákona o léčivech, jehož cílem je zlepšit dostupnost léčiv, která chybí v běžné distribuční síti, a to prostřednictvím emergentního systému dodávek.

Podle nejnovějších informací měla Sněmovna v pátek schválit také lékový záznam jako další funkci elektronického receptu.

„Přístup lékařů, lékárníků a záchranářů do seznamu léků, které pacient užívá, má zvýšit bezpečnost a zabránit užívání duplicitních medikamentů nebo jejich nežádoucímu vzájemnému působení. Novela putuje ke schvalování do Senátu, platit by měla od roku 2020, zavádí také hrazení většiny ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění,“ stojí na portálu.

A co pozitivního vidí odborníci na práci ministerstva? Kladně hodnotí zejména zvyšování mezd zdravotníků, zvýšení počtu studentů lékařských fakult či podporu primární a stomatologické péče.

„Ministerstvu se poprvé v historii podařilo moderovat dohodovací řízení tak, že došlo ke shodě ve všech segmentech a úhradová vyhláška jen tuto shodu přenesla na normativní úroveň, současně se mu ale nepovedlo zabránit následnému nařízení vlády o plošném zvýšení platů a mezd zdravotníků,“ dodal k věci člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje Pavel Vepřek.

Odborníci tak poukazují na to, že se v loňském roce dokázalo dohodnout všech 14 segmentů, kdežto letos dohoda tří z nich chyběla. Resort však uvádí, že jí bylo téměř dosaženo i v oblasti nemocnic akutní péče.

Co má ještě následovat?

Zatím ministerstvo komunikuje a spolupracuje s mladými lékaři, jejichž kompetence slibovalo upravit.

„Nesouhlasíme s legislativním ukotvením kompetencí bez adekvátního finančního ohodnocení výkonů, čili je to komplexní problém na velkou debatu s pojišťovnami,“ prozradila Marie Lopourová ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory.

Dle Lopourové se rovněž pracuje na systému hodnocení nemocnic a ordinací, v nichž se lékaři vzdělávají.

K dalším dosud nesplněným slibům lze dle odborníků zařadit dostupnost dat o kvalitě zdravotní péče pro pacienty, zavádění úhradových mechanismů směřujících peníze za pacientem nebo zavádějících stejnou úhradu za léčbu stejné diagnózy v podobném zdravotnickém zařízení (takzvané DRG). Stejně tak stále postrádají transparentní systém pro hodnocení technologií a výkonů vstupujících do úhrad pojišťoven (takzvané HTA).

„V letošním roce dochází ve všech nemocnicích k vykazování nově nasmlouvaných ukazatelů DRG, které umožní veškerou péči klasifikovat v novém systému. Současně probíhají simulace zavedení DRG do úhrad, kde je cílem ministerstva, aby se nové DRG objevilo aspoň částečně v úhradách již v roce 2020,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Další odbornice, Marcela Alföldi Šperkerová ze zdravotnického think-tanku Klub Mederi, připomíná, že nyní zatím chybí informace o nové koncepci fungování zdravotních pojišťoven. Tuto koncepci by měl však upravit společný zákon.

„Systému by prospělo odpolitizování VZP, jednotná úprava jejich systému vedení a kontroly, která umožní efektivní a motivované řízení, tlak na aktivní smluvní politiku s poskytovateli zdravotní péče a možnost motivovat pojištěnce i poskytovatele k dodržování efektivních léčebných postupů v péči o chronicky nemocné,“ míní odbornice.

V neposlední řadě je jedním z bodů programového prohlášení rovněž reforma odměňování lékárenské péče.