Jan Zahradil na Twitteru srovnal ideologii „bezuhlíkaté společnosti“ s ideologií „beztřídní společnosti“. A k čemu to dle něj povede?

„V pořádku. Když se sem z Východu kdysi přivalila ideologie „beztřídní společnosti“, zničila mj. naši ekonomiku. Slepě, bez dalšího odkývat novou ideologii „bezuhlíkaté společnosti“, která se sem nyní valí ze Západu, by znamenalo koledovat si znovu o totéž,“ stojí v jeho příspěvku na Twitteru.

​

Za svá slova si však Zahradil v komentářích musel vyslechnout i kritiku. Někteří lidé psali, že argumentuje jako mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, což prý rozhodně není pochvala. Jiní se pozastavovali nad tím, že politik klimatologii označuje za ideologii.

„Proč „slepě“ pane europoslanče? O snižování CO2 se mnoho let seriózně debatuje. Politici západní Evropy na rozdíl od českých svá rozhodnutí konzultují s akademiky. Ta ekonomická pohroma se k nám přivalila ze země v naprostém úpadku. Bezuhlíkatou doporučují nejvyspělejší ekonomiky světa,“ stojí v dalším z komentářů.

Našli se také lidé, kteří Zahradila upozornili na to, že ideologie beztřídní společnosti nevznikla na Východě, nýbrž na Západě. Další mu navíc doporučili, aby šel raději do důchodu. Souhlasných reakcí se tak politik nedočkal.

Summit v Bruselu a uhlíková neutralita celé EU

Uvádí se, že na summit v Bruselu, který se koná v těchto dnech, přijela většina lídrů evropských vlád s tím, že bude chtít prosadit dohodu o kompletní uhlíkové neutralitě celé EU do roku 2050. S tím však několik zemí, mezi nimiž bylo i Česko, nesouhlasilo.

Své k věci řekl i premiér Andrej Babiš: „Teď máme rok 2019, my máme cíle do roku 2030, nevím, proč máme mluvit o cíli v roce 2050.“

S daným datem nesouhlasil ani polský premiér Mateusz Morawiecki, který rovnou prohlásil, že se Varšava k žádnému podobnému datu, ke zavazovat nemůže a nebude. „Už máme jasně dané cíle v Pařížské dohodě. Ty se už nemohou dále zvýšit,“ poznamenal.

Babiš poté potvrdil, že stanovisko Morawieckého podpořila i Česká republika a Maďarsko. „Byla to dlouhá, ostrá diskuse, a to znění je výsledkem soustředěného tlaku Polska, Maďarska a České republiky,“ dodal.

Nakonec tak tedy tyto dohady ukončil kompromis, kdy bylo sporné datum 2050 bylo vyřazeno z hlavního textu a bylo přesunuto do poznámky pod čarou. Jednání by pak mělo pokračovat na dalším summitu, který se odehraje v říjnu.

A co Praha a emise CO2?

Podle portálu novinky.cz dnes tamní zastupitelé vyhlásili v Praze klimatický závazek. V jeho rámci bude vedení města usilovat o snížení množství emisí oxidu uhličitého do roku 2030, a to až o 45 procent. Praha navíc chce, aby město bylo do roku 2050 bezuhlíkové.

Zastupitelé také schválili okruh opatření, kterými by měli svého cíle dosáhnout. Město by mělo dále vypracovat konkrétní plán opatření i s jejich harmonogramem. K tomu účelu bude speciálně zřízena komise a celý proces by měl trvat asi rok.

„Praha hodlá být zodpovědná a chce snižovat množství vyprodukovaného CO2 na svém území,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hlubuček.

V souvislosti s tím Hlubuček kritizoval vládu za to, že příliš nedodržuje pařížskou dohodu o ochraně klimatu.

Zastupitelé z opozice však tento záměr kritizovali, a to proto, že není konkrétní. Tomáš Portlík z ODS uvádí, že je daný závazek předpokládá významné úkoly pro několik dalších vedení města, přitom však v něm nejsou konkrétně vyjmenovány kroky, stejně jako nejsou uvedeny jejich náklady.

Na to však Hluboček reagoval tak, že spousta evropských měst již vyhlásila stav klimatické nouze, i když neměla do detailu propracovaný plán a propočítány náklady.