Ve čtvrtek večer americký Federální úřad pro leteckou dopravu vydal nařízení, které zakazuje letadlům amerických leteckých společností létat v íránském vzdušném prostoru v oblasti Perského a Ománského zálivu.

Jedná se o reakci na sestřelení amerického dronu íránskými silami. Podle informací The New York Times americký prezident Donald Trump nařídil odvetný útok na íránské cíle. Útok, který se měl odehrát v noci na pátek, byl na poslední chvíli zrušen.

V reakci na rozhodnutí amerického úřadu své lety přes území Hormuzského průlivu a Ománského zálivu ruší další společnosti. Největší německá aerolinka Lufthansa oznámila, že své lety omezila již ve čtvrtek a v pátek rozšířila oblast zákazu letu. Lety do Teheránu však nezastavila.

Podobné nařízení v pátek ráno vydala i nizozemská společnost KLM. Svá letadla odklánějí i British Airways, australská aerolinka Qantas i malajsijská Malaysia Airlines.

Sestřelení dronu

Ve čtvrtek Teherán oznámil, že se íránským silám protivzdušné obrany podařilo sestřelit americký špionážní dron, který se dostal do vzdušného prostoru země. Dron měl být sestřelen nedaleko Kumobaraku v provincii Hormuzgán, asi 1200 km od Teheránu. Spojené státy tvrdí, že bezpilotní letoun byl sestřelen v mezinárodním vzdušném prostoru.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ve čtvrtek na Twitteru sdílel ručně nakreslenou mapu s vyznačenými souřadnicemi, kde byl dron údajně sestřelen. Dále oznámil, že hodlá věc předložit na projednání v OSN. Porušení íránského vzdušného prostoru označil za agresi.

V pátek íránská televize demonstrovala úlomky amerického dronu. Podle Zarífa byly vyzvednuty v íránských vodách.

Útok na tankery

K sestřelení amerického dronu došlo přesně týden po útoku na dva tankery v Ománském zálivu, které patří Japonsku a Norsku. K útoku došlo v den návštěvy japonského premiéra Šinzó Abeho Teheránu.

Washington z útoku na tankery obvinil Teherán, ten odpovědnost odmítá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru.

Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.

Napjaté vztahy

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se začaly vyhrocovat poté, co Washington v květnu loňského roku jednostranně odstoupil z jaderné dohody a uvalil na Islámskou republiku nové sankce. Trumpova administrativa proti Íránu zahájila kampaň maximálního tlaku, aby přiměl Teherán vyjednat novou dohodu.

Írán prozatím tlaku vzdoruje a minulý měsíc varoval, že pokud ostatní signatáři dohody během 60 dní nedokážou zajistit íránské zájmy, tak ji přestane dodržovat. Dále pohrozil, že 27. června překročí limit obohaceného uranu nad limit 3,67 %. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady ultimátum označil za „jaderné vydírání“.