Podplukovnice Karla Glisonová z evropského oddělení Pentagonu pro styk s veřejností v dopisu televizi prohlásila, že akce USA, které hodlají v souvislosti s vyhrocením napětí ve vztazích s Íránem vyslat do blízkovýchodního regionu 1 000 vojáků, není provokace. Rozhodnutí o posílení bylo zřejmě přijato po útoku na ropné tankery v Ománském zálivu, ze kterého Washington obvinil Teherán, připomíná CNBC. Samotný Írán svoji vinu popírá.

Moskva reagovala na zprávy o plánech Ameriky kriticky. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyzval všechny strany konfliktu v Ománském zálivu ke zdrženlivosti a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov přirovnal potenciální posílení USA k vojenské provokaci. Pentagon na to odpověděl, že o destabilizaci Blízkého východu usiluje především samotné Rusko.

„Toto posílení není provokace, dodatečné jednotky jsou potřebné na obranu, aby čelily hrozbám ze vzduchu a země v blízkovýchodním regionu,“ tvrdí Glisonová. „Rusko chce změnit světový řád a vzdát se mezinárodního systému, který zajišťoval mír několik desetiletí. Rusko se pokouší využít chaosu a rozšířit svůj vliv za hranice blízkého zahraničí. A činí to se zvláštním důrazem na Blízký východ.“

Podplukovnice dodala, že pro Ameriku hraje region, ve kterém se Pentagon snaží podpořit rovnováhu sil, bojuje s teroristy a zajišťuje zachování důležitých obchodních tratí, i nadále velkou roli z hlediska národní bezpečnosti.

CNBC připomíná, že stabilita na Blízkém východě je dnes ohrožena, poněvadž Írán vyhrožuje zrušením svých závazků v rámci jaderné dohody, která již dnes není pevná a od které Washington odstoupil před více než rokem.