Chudoba na Slovensku

„Nejnovější výsledky ukazují, že v roce 2018 bylo na Slovensku chudobou či sociálním vyloučením ohroženo až 16,1 % obyvatel,“ prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci předseda Statistického úřadu SR (ŠÚ SR) Alexander Ballek.

Podle Balleka se celkem jedná o 863 tisíc lidí, kteří jsou ohroženi nejméně jedním ze tří sledovaných ukazatelů v rámci chudoby a sociálního vyloučení. Jde tedy o lidi, kteří trpí příjmovou chudobou nebo závažným materiálním nedostatkem, anebo žijí v domácnosti, v níž mají její členové velmi nízkou intenzitu práce. Nejvíce ohroženou skupinu jsou lidé, kteří jsou dotčeni všemi třemi dimenzemi chudoby. A to jsou aktuálně dvě procenta obyvatel, píše portál.

Statistiky uvádí, že nyní na Slovensku žije 12, 2 % osob (650 tisíc obyvatel) pod hranicí rizika příjmové chudoby. Ve srovnání s rokem 2017 jde o mírný pokles, a to o 0,2 procentního bodu (p.b.). Hranice rizika příjmové chudoby dosáhla hodnoty 4 477 eur na rok, což znamená meziroční růst o 167 eur.

Odborníci ze SÚ SR tvrdí, že se trend ve vývoji podílu a počtu osob po roce 2008 ustálil, přičemž však uvádí, že nedosáhl předkrizových nízkých počtů. Hranice rizika chudoby se tak dle SÚ SR každým rokem zvyšuje a od roku 2006 se zvýšila více než dvojnásobně.

Kdo je nejvíce a nejméně ohrožen?

Uvádí se také, že chudobou je nejvíce ohroženo 48,9 % nezaměstnaných, ale i 36,9 % neúplných domácností osamělých rodičů s jedním či více závislými dětmi. Stejně tak je v ohrožení 35,8 % úplných rodin se třemi a více závislými dětmi. Nejohroženější věkovou skupinou v rámci příjmové chudoby jsou děti ve věku do 18 let, přičemž každé páté dítě (20,1 %) žije v domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby.

Naopak nejméně ohroženi rizikem příjmové chudoby jsou obyvatelé Bratislavského kraje (4,4 %). Pod průměrnou úrovní SR jsou i ostatní tři kraje západního Slovenska – Trenčianský, Trnavský a Nitranský kraj.

Dle statistik byla nejvyšší míra rizika příjmové chudoby zaznamenána v Prešovském (19,0 %) a Banskobystrickém kraji (18,1 %). Banskobystrický kraj přitom dosáhl i nejvýraznějšího zhoršení stavu, kdy podíl osob ohrožených příjmovou chudobou meziročně stoupl o 3,9 p. b.

Problémy s platbami

EU SILC se ve svém průzkumu zaměřuje i na potřeby lidí. V podmínkách Evropy, a tedy i Slovenska jde pak zejména o to, zda mají osoby finanční zdroje, a také o to, co si mohou a nemohou dovolit.

Pro měření tohoto aspektu chudoby se používá ukazatel zvaný závažná materiální deprivace. V roce 2018 bylo na Slovensku postiženo závažnou materiální deprivací celkem 7 % osob.

Z dlouhodobého hlediska tento ukazatel zaznamenává klesající trend, nyní má však meziročně stabilní hodnotu. Podle EU SILC jde o lidi žijící v domácnostech, které trpí alespoň čtyřmi z devíti sledovaných materiálních nedostatků.

Nejvíce lidí, tedy 39,9 %, uvádí, že si nemůže dovolit zaplatit si jednou ročně týdenní dovolenou. Druhým nejčastějším problémem je neschopnost čelit nečekaným výdajům (31,5 % osob).

Zajímavý je i fakt, že si 15,1 % osob nemůže dovolit jíst jedno masité jídlo každý druhý den. Navíc s problémy s nedoplatky při placení hypotéky, půjček, splátkového prodeje či s placením výdajů za bydlení (nájemné, energie, financování tepla) se potýká až 9,9 % obyvatel.

Posledním, třetím ukazatelem měření míry chudoby, je velmi nízká intenzita práce členů domácnosti. Prostřednictvím tohoto ukazatele statistici monitorují podíl lidí ve věku 0-59 let žijících v domácnostech, v nichž jejich členové odpracovali méně než 20 % z celoročního pracovního potenciálu.

Podle portálu jde o lidi, kteří mohli pracovat, ale pracovali velmi málo. Takových lidí je 5,5%.

Co je to EU SILC?

EU SILC poskytuje představu o chudobě, sociálním vyloučení a životních podmínkách na Slovensku.

Uskutečňuje se ve všech členských státech EU, a to na základě jednotné metodiky. Právě proto získané údaje umožňují mezinárodní srovnávání Slovenska v rámci Evropské unie, a zároveň slouží jako podklad pro analyzování sociální situace domácností na Slovensku.

Výběrové šetření EU SILC 2018 se uskutečnilo formou terénního sběru dat prostřednictvím dotazníků v 6 500 náhodně vybraných domácnostech ve více než 360 obcích a městech Slovenska.