Jak postavit Rakousko do latě

Dmitrij Sedov
22. května 2019

Rakousko s konečnou platností ztratilo důvěru organizátorů transatlantické politiky. Vždyť se ho ani nepodařilo zatáhnout do NATO. Vídeň se spikla proti imigrační politice Merkelové a změnila se v bariéru proti migrantům z krizových regionů Asie a Afriky. Příliv se snížil, ale zůstává citelný. Rakousko také nezatajuje, že jeho podpora sankcí proti Rusku je vynucená členstvím v EU a snaží se najít cestu ke zlepšení vztahů s Moskvou.

Rakouská politická třída se účastní informační války proti Rusku mdle a jsou známé sympatie Rakušanů k Rusku. Země se tradičně staví chladně k zahraniční politice USA. V roce 2017 se dostala k vládě umírněná konzervativní Rakouská lidová strana v čele s mladým Sebastianem Kurzem (narozen 1986) v koalici s konzervativní Svobodnou stranou Rakouska a tendence k vlastnímu postoji Rakouska v evropské politice se ještě více posílily.

Proto došly jakési tajné kabinety k závěru, že je potřeba „postavit Rakousko na své místo“. Tak se i stalo. Dne 17. května vydání Suddeutsche Zeitung a Spiegel zveřejnily úryvky záznamů ze setkání předsedy Svobodné strany Rakouska Stracheho s příbuznou ruského oligarchy Makarova v roce 2017 na Ibize. Strache se tehdy zúčastnil volební kampaně a prý s vlivnou Ruskou posuzoval možnost získat materiální podporu v parlamentních volbách výměnou za možnost odkoupení 50 % rakouských Kronen Zeitung. Navrhl jí také možnost získání vlastních zakázek ve stavebním odvětví. V konverzaci si Strache „pustil jazyk na špacír“. Byly tam informace o „velkých nelegálních darech“ pro jeho stranu od „velkých“ lidí, jejichž jména uvedl. Pyšnil se, že „nepřátele má na háku“, protože má informace o jejich sexuálních orgiích a opět je jmenoval.

Videa byla vytvořena kamerami vnitřní kontroly a je zde vidět ruka odborníků. Je to jedna ze známek dobře naplánované operace.

Když Rakušané viděli videa na televizní obrazovce, bylo jim hanba. Strache pravost nepopřel a přiznal se. Jenže špionážní odhalení se nikdy neomezují na jeden případ. Je toho pokaždé více a pokrývá to více oblastí. První vhozená rukavice přišla po setkání rakouského kancléře van der Bellena s Vladimirem Putinem v Soči 15. května, kde rakouský kancléř velmi tvrdě charakterizoval zahraniční politiku USA.

Dále pokračují ukázky nových případů na stránkách Spiegelu a Suddeutsche Zeitung. Bylo to pro Rakušany jako večerní seriál a vláda musela „hasit“, neboť lidé vyšli do ulic a žádali o přijetí „rozhodných opatření“ nejen proti Strachemu, ale i proti Kurzovi.

Strache již podal demisi. Kurz navrhl ministru vnitra Kickleovi jeho vlastní uvolnění. V kabinetu se stal nežádoucím stejně jako Strache. Bude muset vést řízení sám proti sobě. V době nahrávání videa na Ibize byl Kickle generálním tajemníkem Svobodné strany a odpovídal za finance.

Po odstoupení Kickla oznámili všichni členové Svobodné strany Rakouska, že mají v úmyslu odejít z vlády. Do nových voleb povede zemi dočasná vláda. Ještě do září tak hrozí Kurzovi vyjádření nedůvěry, kterou žádají sociální demokraté. Mimořádné zasedání k této otázce bude 27. května.

Zde historie nekončí. V tisku se objevila jména známého vídeňského advokáta a majitele detektivní kanceláře v Mnichově, kteří měli vztah k organizaci setkání na Ibize. Od nich unikla informace o tom, že jsou důkazy o korupci Stracheho a o jeho oblibě drog. Vypadá to na pokračování spektáklu.

Rozbití vládní koalice bude následovat a povede k uvolnění místa pro liberály. Zvláštní roli v tom hraje Německo. Po skandálním odhalení vyzvaly všechny strany Bundestagu, s výjimkou Alternativy pro Německo, k přerušení spolupráce s rakouskými „pravicovými populisty“. Znamená to izolaci dosud vládnoucího rakouského kabinetu. Již dříve se v Německu proslýchalo o možném přerušení spolupráce německé kontrarozvědky s rakouskými kolegy. Prý kvůli zvýšenému riziku úniku informací do Ruska. Je to podpásovka, protože k tomu nejsou důkazy. Němci jednoduše lhali.

Nebude od věci říci, že konzervativní síly Evropy jsou před volbami do Evropského parlamentu trestány za nepřijetí atlantismu. Zřejmě je to jen první úder. Další mohou dopadnout na italskou vládní koalici a na premiéra Orbána.

Převzato z Fondsk.ru