Rod Walderode se majetku domáhá od roku 1992. Karel Friedrich Des Fours Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů v roce 1945, po únoru 1948 emigroval z Československa a se vrátil až po sametové revoluci. Tehdy zažádal o navrácení majetku a uznání občanství, které mu bylo o 2 roky později vráceno. Snahy o restituci vedly k dlouhodobým soudním sporům, ve kterých od smrti Karla Des Four Walderodeho v roce 2000 pokračovala jeho manželka Johanna Kammerlanderová.

Spolupráce s nacisty

Všechny ty roky se spor o majetku týkal toho, zda se Karel des Fours Walderode za druhé světové války neprovinil proti československému státu. I když legitimitu nároku rodu Walderode založil v září roku 2017 Okresní soud v Semilech takzvaným mezitímním rozsudkem na skutečnosti, že bylo Karlu Walderodeovi vráceno české občanství po válce v roce 1947, i nadále se objevují fakta o jeho spolupráci s nacisty a členství v Sudetoněmecké straně Konrada Henleina.

Profesor Václav Pavlíček ke kauze Walderode uvedl: „Walderode podepsal dotazník, že se hlásí k německé národnosti a že byl členem Henleinovy strany. Uvádí tam i další skutečnosti, které po válce popíral“. Podle genealoga Petra Stehlíka byl Walderode od 5. září 1941 příslušníkem německé vojenské tlumočnické čety a později byl přeložen na Abwehrstelle Prag (nacistická vojenská rozvědka, pozn. red.) jako překladatel. V roce 1943 byl propuštěn do civilu, protože se vyreklamoval ke správě svého velkostatku.

Turnovský zastupitel Josef Kunetka v roce 2009 přišel s tím, že má nové důkazy o údajné kolaboraci Walderodeho s nacisty. Tím podle něj měla být Walderodova přihláška k německému občanství. To bylo oznámeno na webových stránkách ČT 24.

Dalším důkazem o spolupráci s nacisty měla být i nově objevená návštěvní kniha ze zámku Hrubý Rohovec, podle níž zde měl hrabě Karel Friedrich Des Fours Walderode přijímat nacisty.

„Od roku 1938 se zde scházeli a v žádném případě to nebyly schůzky, kde by se kuly pikle proti říši,“ informoval Kunetka.

Otázku údajné Walderodeho kolaborace řešil i jablonecký soud, a to při žádosti o vydání majetku. „Z předvedených důkazů nelze odvodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,“ uvedl jablonecký soudce Jaroslav Kneř v roce 2015.

Restituce je spravedlivá, tvrdí Schwarzenberg

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na své facebookové stránce zprávu o restituci rodu Walderode přivítal. A kampaň, která se proti potomkovi rodu Walderode strhla na začátku 90. let, označil za „divokou“.

„Je to zajímavý případ, neboť rozhodnutí královéhradeckého soudu je přesně v souladu s Benešovými dekrety. V nich totiž výslovně stojí, že i když byl někdo německého původu, ale během nacistické nadvlády se zasadil o naši republiku, tak nemůže být Benešovými dekrety postižen,“ zdůrazňuje poslanec TOP 09.

To byl podle něj případ i Karla Des Fours. „Hrubý Rohozec na Turnovsku bylo tehdy německojazyčné území a zajisté němčina byla jeho první jazyk. Ale uměl i perfektně česky, jak se mohli přesvědčit i televizní diváci v devadesátých letech. Já jsem byl sice za protektorátu ještě dítě, ale pamatuji si mnoho lidí, kteří tehdejší situaci znali a věděli, že na něho se Češi mohli spolehnout mnohem více než na leckterého jiného Čecha, který byl vystrašen nebo i ohromen nacistickým režimem,“ uvedl.

Kromě toho charakterizuje Karla Des Fours Walderode jako typického zástupce První republiky a zároveň i vysvětluje proč.
„(…) Jeho přilnutí k českému národu a opravdový odpor proti hnusu nacismu byl dán i tím, že mu mnohem více vyhovovalo liberální prostředí První republiky než poněkud zatuchlé prostředí našich tehdejších německých krajanů. Kdo ho znal, ví, že v tom ovšem hrály velkou roli české holky, které miloval. Myslím, že ony ho definitivně přesvědčily o tom, že se má držet českého národa,“ napsal politik.

Lidé v komentářích ale Schwarzenberga upozornili na to, že Turnovsko nikdy nebylo německojazyčným územím.

„Stojí zde v komentářích, že pravda zvítězila. Bohužel, kníže nemluví pravdu a bohužel ve velmi vážné věci. Turnovsko NEBYLO německojazyčné. Pokud někdo hovořil německy, byli to hlavně Židé. Pan Des Fours byl možná v hloubi srdce československým vlastencem, avšak tak nějak se mu stalo, že byl henleinovec. Mrzí mě to moc, ale ani kníže Karel pro mě tímto není zcela věrohodný,“ napsala jedna z komentujících.

Vleklý spor však ještě nekončí

Okresní soud v Semilech teď musí rozhodovat jednotlivě o každém pozemku či nemovitosti. Odhadem je jich asi čtrnáct set a bude to trvat nejméně dva až tři roky.

Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Zámek Hrubý Rohozec je v současnosti přístupný veřejnosti.

Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podal Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.