„Myslím si, že v České republice a na Slovensku o této legislativní iniciativě ukrajinské vlády prosté nevěděli. Pokud vezmeme v úvahu to, jak citlivě Češi toto téma vnímají, nemyslím si, že by zde byl nějaký záměr. Zákon obsahoval seznam všech konfliktů, do kterých se Sovětský svaz zapojil. Československo tam tudíž bylo zmíněno někde vedle Maďarska a Afghánistánu. S největší pravděpodobností o tom ale Češi a Slováci nevěděli,“ říká politolog.

Podle Čalenka ruský návrh zákona zahrnuje odůvodnění o „plnění úkolů při potlačení pokusu o státní převrat a při zabezpečení stabilizace situace v ČSSR“, což v mnoha ohledech zavinilo rozhořčené reakce. Ukrajinský zákon však takovou formulaci neobsahuje.

„Události roku 68 se nazývají prvním pokusem o barevnou revoluci ve Východním bloku. Čím je teda podle této logiky bolševický puč z roku 1917, respektive, tzv. Velká říjnová socialistická revoluce? Není to také barevná revoluce? No, nesmysly,“ dodal.

Podle politologa je uctívání sovětských účastníků okupace Československa v roce 1968 jako hrdinů na základě toho, že údajně potlačili barevnou revoluci, klamným přístupem. A ten dle něj musí být vyřazen. „Okupace 68. roku je nejhanebnějším sovětským zločinem,“ zdůrazňuje.

„Samozřejmě, že vojáci plnili rozkaz a nemám nic proti jejich nároku na určité sociální benefity, ale takový jazyk je nepřijatelný. Měla by být vypracována nějaká přijatelná formulace. A musí se jednat o sociální dokument, nikoliv politický,“ uzavřel celou věc Čalenko.

Kontroverzní návrh zákona

Kontroverzní ruský návrh zákona odsoudil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček, stejně jako slovenský premiér Peter Pellegrini. Návrh zákona kritizovala i česká Sněmovna a Senát. Český prezident Miloš Zeman dokonce požadoval vysvětlení po ruském velvyslanci.

​Velvyslanectví Ruska v ČR však prohlásilo, že oficiální pozice Moskvy k událostem v Československu v roce 1968 je zakotvena v preambuli Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993 a zůstává neměnná.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během jednání v Petrohradu ujistil Lajčáka, že jde o individuální iniciativu jednoho poslance a potvrdil, že oficiální pozice Ruska je i nadále platná.

Také ruský velvyslanec v České republice Alexander Zmejevský po schůzce se Zemanem zopakoval, že se Moskva drží dřívější česko-ruské dohody.

V roce 1993 Česká republika a Slovensko uzavřely s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci. V ní obě strany vyjádřily vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. V souladu s těmito smlouvami byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce