Chris Pollard již dvacet let pracuje v oblasti fitness. V Londýně působil jako trenér v několika fitness centrech. Později se, konkrétně v roce 2006, přestěhoval do Paříže. Stejně jako mnozí sportovci utrpěl za svou kariéru řadu úrazů, kvůli kterým musel brát léky proti bolesti. Lékaři mu předpisovali léčbu na bázi tramadolu.

​„Tramadol je poměrně rozšířený přípravek k léčbě bolestí zad. Pak mi ho opět předepsali kvůli zánětu achillových šlach, jelikož mám alergii na protizánětlivé léky. Pak jsem ho opět dostal na lymskou boreliózu,“ říká Pollard.

Lékaři ho však nevarovali před možným vznikem závislosti. Po nějaké době tak preparát působil stále méně a Chris musel zvyšovat jeho dávky. Nakonec u něj velice rychle vznikla závislost, v důsledku čehož tento otec dvou dětí přišel o svou rodinu.

Závislost roste

Chris je pouze jedním z mnoha případů růstu opioidové závislosti v Evropě. Poslední roky i ve Francii rychle roste spotřeba opioidních analgetik. Vyplývá to z poslední zprávy francouzské agentury pro bezpečnost léčiv a lékařských výrobků (ANSM), podle které nejrychleji roste závislost na tramadolu, jenž se používá k léčbě mírné až středně silné bolesti. V letech 2006 až 2017 jeho spotřeba stoupla o 68 %. Užívání dalšího opioidního analgetika, oxykodonu, vzrostlo až o 738 %.

Chris Pollard měl štěstí a jeho léčba na rehabilitační klinice mu pomohla tuto závislost překonat. V posledních dvou letech však počet úmrtí následkem předávkování syntetickými opioidy překročil úroveň úmrtí následkem nadužívání heroinu. Uvádí se, že ve Francii ročně užívá tramadol až 5,8 milionu lidí.

Odborníci ANSM varují, že více než 50 % abstinenčních příznaků vzniká po terapeutickém užívání, které může trvat velmi krátkou dobu. Praktičtí lékaři však před tím své pacienty často nevarují.

„Bohužel má tramadol velmi silný adiktivní potenciál,“ říká praktická lékařka Barbara Szelesky z Centra pro výzkum intenzivní bolesti a léčby v nemocnici Foch de Suresnes (CETD). „Lékaři si to zpočátku příliš neuvědomovali,“ uvedla.

Podle ní je vysoká míra užívání tramadolu spojena s odstraněním léčiva Di-Antalvic z evropského trhu v roce 2011, a to na základě doporučení Evropské lékové agentury (EMA). Odborníci z francouzské agentury Afssaps (předchůdkyně ANSM) v roce 2012 varovali před negativními důsledky tohoto rozhodnutí, které dle nich povedou k nadužívání tramadolu.

Vliv lobby?

Evropská léková agentura byla založena v roce 1995. Jejím hlavním cílem je ochrana zdraví lidí a zvířat. Farmaceutický průmysl je jedním z jejích klíčových zainteresovaných subjektů. Na stránkách EMA je zveřejněna tabulka s poplatky za reklamu a prodej léčiv. Základní poplatek pro autorizaci léků činí 291 800 euro. Vzhledem k tomu, že EMA nabízí placené služby, vzniká otázka, zda se neocitá v konfliktu zájmů.

V červnu roku 2010 v otevřeném dopise členové Věstníku Mezinárodní asociace léčiv (ISDB, International Society of Drugs Bulletin) tvrdě zkritizovali neúspěch přijetí opatření proti konfliktu zájmů. V této souvislosti Evropský účetní dvůr ve své zprávě z roku 2012 uváděl, že vlastnictví finančních aktiv je zakázáno členům agentury, ale nikoliv jejich rodinným příslušníkům.

„Je samozřejmé, že cílem výrobců léčiv je prodat lékařům své léky. To je problematické, když jde o látky, které vyvolávají víceméně silnou závislost. Ze strany společností by se dala očekávat větší míra zodpovědnosti a etického chování. Musí na sebe vzít odpovědnost za tu roli, kterou hrají v opioidní krizi,“ říká psychiatr-adiktolog Nicolas Authier.

Zhoršení situace zaznamenalo i Česko

Podle poslední výroční zprávy o drogách, která monitoruje situaci za rok 2017, bylo v Česku zhruba 48 tisíc uživatelů drog. Tyto uživatele monitorovací středisko označuje jako „problémové“. Z tohoto počtu asi 13 tisíc lidí užívalo opioidy, a to zejména buprenorfin (zhruba 6 900 uživatelů) a heroin (asi 3900 uživatelů). Na prvním místě je ale pervitin (asi 34 700 uživatelů).

„Znepokojivý je meziroční nárůst uživatelů heroinu a rostoucí míra užívání dalších opioidů, resp. zneužívání opioidních analgetik – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu, které mohou lokálně představovat nejrozšířenější opioid mezi problémovými uživateli drog,“ uvádí se ve zprávě.

„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ komentuje výsledky národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

I když počet uživatelů opioidů roste, situace zdaleka nedosahuje takových hodnot jako v USA nebo v jiných evropských státech.

„Podstatné je, že v oblasti předávkování opiáty má Česká republika relativně dobrou situaci. Máme dlouhodobě jedny z nejnižších čísel v Evropě, to znamená, že sice ten problém tady je přítomen, není zanedbatelný, ale na druhé straně skutečně patříme mezi země s nejnižší úmrtností u opiátů na předávkování. Ročně tyto případy počítáme prakticky v desítkách,“ cituje Seznam Zprávy Michala Miovského, přednostu Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Situaci proto nelze srovnávat s krizí ve Spojených státech, k niž došlo v roce 2016. Tehdy bylo zaznamenáno téměř 140 úmrtí na milion obyvatel v souvislosti s předávkováním opioidy. Mezi nejproblematičtější země v EU patří Estonsko, kde bylo zaznamenáno něco přes 80 úmrtí na milion obyvatel. Velký nárůst oproti roku 2011 zaznamenalo Švédsko: z 20 úmrtí na milion obyvatel na 60 úmrtí.

Výroční zpráva však varuje i před vysokým počtem osob zneužívajících sedativa a hypnotika. V roce 2016 šlo podle odhadů o 885 tisíc osob. Z nich největší podíl (asi 270 tisíc osob) tvořili lidé zneužívající alprazolam (např. Neurol), ale také zolpidem (např. Stilnox), tedy asi 190 tis. osob.

Tou nejrozšířenější drogou v Česku však i nadále zůstává konopí. Podle zprávy počet uživatelů konopí, u nichž je  vysoké riziko vzniku problémů spojených s jeho užíváním, dosahuje 125 tisíc osob.