Nad demonstracemi proti českému premiérovi Andreji Babišovi se Václav Klaus zamyslel ve svých „Zápiscích z cest“, které uveřejnil během plavby na lodi kolem britských ostrovů. Přiměla ho k tomu kniha maďarského spisovatele Sándora Máraie „Chtěl jsem mlčet“, kterou si během cesty četl. Kniha začíná dnem anšlusu, kdy nacistické Německo obsadilo Rakousko, což je podle autora klíčový bod celého následujícího vývoje střední Evropy.

„Začíná větou: ‚Chtěl jsem mlčet. Pak mne však oslovil čas a já zjistil, že mlčet je nemožné.‘ To je mimořádně inspirující věta,“ píše Klaus. „Má teď člověk mlčet při pokusech o majdan na Václavském náměstí? Děsí mne hlasy těch, kteří říkají, že to ještě není tak hrozné. Nemohu akceptovat tento lehkovážný pohled – možná, že to z lodi vidím špatně. Ale to si Márai mohl myslet také, když se procházel ono ráno po budapešťské Rybářské baště a uctivě zdravil podobně tiše se procházející zmatené chodce,“ rozmýšlí bývalý prezident.

Na výletní lodi, kde jsou kromě dalších turistů zhruba 200 bývalých studentů univerzity v Michiganu, kde Klaus několikrát přednášel, a jejich příbuzní, měl bývalý prezident i několik projevů. Jeden z nich se týkal Ruska a byl v této americké komunitě překvapivě velmi dobře přijat.

V něm uvedl, že je nutné respektovat Rusko jaké je a nemyslet si, že ho můžeme siláckými výroky zvenku předělat.

„I když Rusko volí jinou proporci ‚řádu a demokracie‘ než my, není to ‚říše zla‘,“ poznamenal Klaus. „Posluchače jsem překvapil grafem a statistickými daty. Vezmeme-li rok 1990 za 100, HDP na hlavu vzrostl v USA na 250 %, v ČR na 300 % a v Rusku na 321 %. Samozřejmě z úplně jiného základu, ale jistá informace o Rusku to je,“ uvedl.

Největší polistopadová demonstrace

V České republice probíhají největší demonstrace od roku 1989. Jejich organizátorem je iniciativa Milion chvilek pro demokracii, která požaduje demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové a premiéra Babiše kvůli jeho kauze Čapí hnízdo a evropských dotací. Příští demonstrace se bude konat tuto neděli 23. června na Letenské pláni v Praze. Organizátoři věří, že to bude největší demonstrace v novodobých českých dějinách od listopadu 1989.

V úterý 18. června se opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN dohodly, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Jak uvedl předseda KDU-ČSL Marek Výborný, vláda v čele s Babišem dlouhodobě poškozuje jméno České republiky.

Důvodem je zveřejnění předběžného návrhu auditní zprávy Evropské komise, ze které vyplývá, že Babiš má stále vliv na koncern Agrofert, jenž před dvěma lety vložil do svěřeneckých fondů. Zpráva rovněž tvrdí, že mohlo dojít k neoprávněnému čerpání evropských dotací. Pokud se to potvrdí, tak České republice hrozí, že bude muset vracet 450 milionů eur.

Sám Václav Klaus v minulosti rovněž musel čelit demonstracím. U příležitosti 10. výročí sametové revoluce 17. listopadu 1999 někdejší studenští vůdci podepsali výzvu „Děkujeme, odejděte!“, ve které tvrdě zaútočili na tehdejší politickou elitu a tzv. opoziční smlouvu, podle které ODS podpořila sestavení vlády ČSSD v čele s Miloše Zemanem, a šéf občanských demokratů Václav Klaus za to získal funkci předsedy Poslanecké sněmovny.

Iniciativu tehdy podepsalo zhruba 200 tisíc lidí a na pražském Václavském náměstí za rezignaci Zemana a Klause demonstrovalo na 50 tisíc lidí. Výzvu tehdy podpořili tehdejší prezident Václav Havel, Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a dokonce i KSČM.

Tehdejší premiér Miloš Zeman podobně jako dnes na výzvu reagoval tak, že politická reprezentace vzniká na základě svobodné vůle voličů, a to ve svobodných volbách. „A žádná, byť jakkoli masová demonstrace, která zahrnuje anarchisty i skinheady, komunisty i liberály, na tom nemůže nic změnit,“ dodal.