„Je v zájmu Slovenska i celého našeho regionu, aby se Evropská unie rozšiřovala,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání výborů předseda Výboru pro evropské záležitosti NR SR Ľuboš Blaha.

Slovenský politik dodal, že Srbsko má pro Slovensko důležitý kulturní i historický význam.

Podle Bláhy je V4 silný subjekt v rámci EU, poněvadž tato sjednocení mají mnoho společných zájmů a umí si navzájem pomáhat.

V této otázce slovenskému politikovi přitakal i předseda maďarského Výboru pro evropské záležitosti Richárd Hörcsik, který upozornil na důležitost pro země V4 harmonizace jejich postojů.

„Musíme prokázat jednotu v tom, aby měl formující se Evropský parlament a Evropská komise v jejich čele alespoň jednoho politika ze střední a východní Evropy. Nesmíme dopustit, aby si staré členské země tuto možnost přivlastnily,“ dodal Hörcsik.

Zástupci výborů pro evropské záležitosti zemí V4 a Srbska dnes na Bratislavském hradě jednali o dvou tématech - o spolupráci mezi zeměmi V4 a budoucím rozšiřování EU.

Vstup Srbska do Evropské unie je v současné době probíhající proces mezi srbskou vládou a Evropskou unií. Srbsko získalo status kandidátské země pro vstup do EU v roce 2012. Po podepsání dohody s Kosovem v prosinci 2013 byla následně zahájena vyjednávání. V tomtéž roce 2013 srbský prezident Aleksandar Vučić označil jako cílové datum vstupu země do EU rok 2020.

Někteří analytici dříve podotýkali, že Srbsko je neobvyklý kandidát na vstup do EU, protože si dovoluje tvrdohlavost v otázce odsouhlasení své zahraniční politiky se zahraničněpolitickou koncepcí Bruselu, poněvadž partnerství s Ruskem a vlastní územní celistvost mají pro Bělehrad příliš velký význam.

Dialog o vstupu Srbska do EU je ve stádiu pokračování: loni 10. prosince bylo například v Bruselu zahájeno projednání nových kapitol asociační dohody: sedmnácté - o ekonomické a monetární politice, a osmnácté - o statistice. Avšak hlavní kámen úrazu na cestě evropské integrace Srbska je kapitola č. 31 pod titulkem Zahraniční politika, bezpečnostní a obranná politika. Cílem této kapitoly je uvedení zahraniční politiky kandidátské země do souladu se společným kurzem Evropské unie. Ale již 4 roky brání zásadní postoj Bělehradu, který odmítá připojení k protiruským sankcím a „požehnání“ přijetí Kosova do mezinárodních organizací, aby se věc pohnula z mrtvého bodu.